Výstava

„Po pietním aktu následovalo zahájení výstavy historika Eduarda Stehlíka – Lidičtí muži v boji za svobodu. Výstava podle vedoucího skanzenu, Pavla Rolince, představuje opomíjenou kapitolu historie Lidic. Lidé se při ní dozvědí o osudech lidických mužů, kteří bojovali v první i druhé světové válce. „Informační panely jsou umístěny ve vstupní hale skanzenu. Nechybějí na nich ani dobové fotografie,“ popsal výstavu Rolinec.

Bojů za první světové války se podle něj v barvách československých legií zúčastnilo šest lidických mužů, kteří bojovali v Rusku nebo Itálii. Tři muži z Lidic se zapojili také do bojů druhé světové války. Proti nacistům bojovali jako příslušníci britského královského letectva a svého zástupce měli i v bojích u severoafrického Tobruku.

Lidice
Nacisté Lidice vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ve stejný den podle Rolince zastřelili na tři desítky havířů pracujících v dole Prago. „Asi šest z nich bydlelo v Lidicích. Pátral jsem po některých osudech a jeden z havířů se například vydal domů za rodinou, i když ho upozorňovali, aby tam nejezdil,“ dodal Rolinec.

V obci bylo tehdy zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Skanzen Mayrau byl zpřístupněn v roce 1994 paralelně s fungujícím dolem, v němž byla ukončena těžba o tři roky později. S hloubením dolu Mayrau začala uhelná společnost Pražská železářská v roce 1874. Tehdy byl kladenský revír největším dodavatelem uhlí v českých zemích.

Šachta, hluboká 527 metrů a pojmenovaná po tehdejším předsedovi správní rady společnosti Kajetánu Mayerovi, se brzy stala mezi kladenskými doly pojmem. O deset let později byla o 50 metrů dál vyhloubena sdružená jáma Robert. O významu šachty nejlépe vypovídá jedno číslo: za 120 let činnosti dolu vytěžili v dole Mayrau 34 milionů tun černého uhlí.

(hus, čtk)