Právě v Kladně se Stanislav Motl minulý týden ukázal, vedení městské knihovny ho pozvalo do svých moderních prostor na Sítné k přednášce Kam zmizel zlatý poklad republiky.

Stanislav Motl s touhle přednáškou objel už hezký kus republiky. A zaujal i osmdesátku návštěvníků v Kladně. Vždyť jen málo lidí tuší, že Češi museli za druhé světové války spojencům platit zlatem za to, že naši vojáci mohli po jejich boku umírat ve válce proti Hitlerovi. Že později od Britů a Američanů tenhle poklad draze vykoupili. A v polovině devadesátých roků ho zase přenechali Němcům za dluhopisy.

Mimochodem, knížku si v kladenské knihovně můžete půjčit a čtení bude pro leckoho se vztahem k historii zajímavé. Motlovo povídání začínalo za první republiky, za ministra financí Rašína, až do současnosti.

Možná překvapí, že hodně pomohli prostí občané. Rašín je po založení státu v roce 1918 oslovil, aby národní poklad pomohli vybudovat jako kdysi národní divadlo. A uspěl. Tehdejší Československo bylo silné i ekonomicky a těsně před válkou už jeho zlatý poklad vážil skoro sto tun. Tehdejší prezident Edvard Beneš ovšem tušil, že se řítí fašistická katastrofa a polovinu pokladu nechal deponovat v bankách tehdy spřátelené Velké Británie. Část tam nakonec zůstala (část přece jen uzmul Hitler) a Britové naproti tomu poskytli exilové vládě úvěr ve výši sedm a půl milionu liber šterlinků.

Po válce přišly další peripetie, o kterých Stanislav Motl na své přednášce vyprávěl, nakonec se ale velká část pokladu přece jen do Československa vrátila.

Na začátku 80. let část komunistické vlády, vzhledem ke špatné ekonomické situaci státu, vyjednala s Brity a Američany výměnu. A tak v roce 1982 na naše území tajně přiletěla letadla TU-104, která nám po zaplacení 24 milionů liber šterlinků Velké Británii a více než 80 milionů dolarů USA vrátila 18 tun zlata. „Šlo o deset tun v mincích a osm tun ve zlatých cihlách. Nešlo ale o lecjaké mince. Byly to svatováclavské tolary, guldeny obrovské hodnoty," vypočítává Motl.

Dnes už ale mají Češi státního zlata opět málo. Alespoň Stanislav Motl to tvrdí. „Z vysokých bankovních kruhů jsem zjistil, že už žádné zlato vlastně nemáme. V roce 1997 jej totiž všechno prodali, přesněji řečeno, náš zlatý poklad jsme vyměnili v Německu za dluhopisy. Z toho jsem zůstal jako zkoprnělý a nechtěl jsem tomu věřit. Skutečnost je taková, že v roce 2011 jsme aktuálně měli pět tun zlatých mincí," říká smutně Stanislav Motl.

Tomu se veselejší výraz vrátil ve chvíli, kdy slíbil, že se pokusí do Kladna vrátit a připravit přednášku o zmíněném Antonu Cermakovi, o němž nedávno natočil pro Českou televizi skvělý dokument. Zaposlouchat se do Motlova báječného vyprávění o muži, který se z kladenské šesté ulice vypracoval na starostu tehdy druhého největšího města Ameriky, který dostal za mříže Al Caponeho a později zachránil při atentátu v Miami vlastním tělem prezidenta USA Roosevelta, to určitě za návštěvu kladenské knihovny stojí.