Radnice ve Slaném rozdá letos občanům milion korun na opravy soukromých nemovitostí. Příspěvek z Fondu na opravu domů je nevratný a požádat o něj může každý vlastník, který chce dát svou nemovitost do pořádku. V letošním roce lze žádat město až o dvě stě tisíc korun na dům. Prioritními zónami jsou přitom centrum města a památková zóna.

Nevratné půjčky občanům žijícím v historickém jádru města poskytují také ve Velvarech, a to z Programu pro obnovu a rozkvět památkové zóny. Oběma královským městům jde zejména o zachování a opravy památek, které jsou v soukromých rukách.

Peníze dávají lidem také ve Stochově. Tam je ale nevratná dotace určena jako podpora pro výstavbu nových domů či bytů.

Další města na Kladensku poskytují svým občanům už jen návratné půjčky. Výhodou je ovšem velmi nízký úrok. V Kladně už ale tento fond vyčerpali a jinde zase žadatelé ztratili zájem.

Kladno

V největším středočeském městě ještě před několika lety fungoval Fond na obnovu obytných domů v podobě vratné půjčky s nízkým úrokem. „Prostředky fondu byly podle mých informací vyčerpány zhruba před pěti lety. V současné době už se tyto půjčky neposkytují," potvrdila Kateřina Přibylová z tiskového odboru kladenského magistrátu.

Velvary

Z Programu pro obnovu a rozkvět památkové zóny přispívá město občanům na opravy vnějších částí domů, jako jsou fasády, střechy a okna. Musí být přitom dodrženy požadavky památkářů. „Dotace přizpůsobujeme tomu, kolik se nám sejde žádostí. Příspěvek pro jednotlivce je sto tisíc korun. Průměrně jsme žadatelům rozdali ročně okolo tří set tisíc korun. V roce, kdy byly prováděny velké projekty, jsme přidělili i milion korun. V době covidové to bylo o něco méně,“ připomněl velvarský starosta Radim Wolák. Prioritou města je podle něho podpořit vlastníky nemovitostí v historickém jádru města, kteří musí postupovat v souladu s památkáři. „Uvědomujeme si, že je to náročnější jak na komunikaci, tak na finance,“ dodal.

Stochov

Město podporuje moderní výstavbu. „Z městského rozpočtu poskytujeme finanční příspěvky na výstavbu nových bytových jednotek a výstavbu nových rodinných domů jako nenávratné dotace na základě podané žádosti,“ uvedl stochovský starosta Roman Foršt a dodal, že loni mohli žadatelé při stavbě rodinného domu získat 60 tisíc korun a při stavbě bytové jednotky 30 tisíc korun.

Buštěhrad

Půjčovat lidem na hezčí bydlení ve městě aktuálně neplánují. „Donedávna jsme poskytovali návratné finanční výpomoci - bezúročné půjčky na opravy fasád, oplocení, a dalších prvků viditelných z ulice, a to ve výši sto tisíc korun,“ připomněla buštěhradská starostka Daniela Javorčeková, podle které ale posledních letech o tyto půjčky nebyl zájem, a tak na ně v letošním rozpočtu nejsou vyčleněny prostředky.

Unhošť

Dlouhé roky poskytovali půjčky na opravy domů a bytů také v Unhošti. Vždy šlo o úvěr s velmi nízkým úrokem a lidé si mohli vypůjčit od města peníze v řádu statisíců. Podle starostky Ivety Koulové převzala radnice stávající pravidla po svých předchůdcích. „V posledních letech ze strany obyvatel ale zájem o půjčky opadl. Dokonce byly peníze z rozpočtu, které čekaly ve výpůjčním fondu, využity například na rekonstrukce městských bytů, aby tam nezůstaly ležet,“ doplnila starostka.

Libušín

Peníze od města si aktuálně nepůjčí ani lidé v Libušíně. „Zhruba ještě před devíti lety jsme poskytovali občanům bezúročné půjčky. Bylo to okolo 40 tisíc korun, například na výměnu oken nebo na jiné obnovy v domě. Nyní takový fond ve městě nemáme,“ sdělil starosta Libušína Vladimír Eichler.

Zlonice

Půjčky svým občanům neposkytují ani ve Zlonicích. „Náš napjatý rozpočet to neumožňuje,“ řekl starosta Martin Kratochvíl.

Slaný

Fond na opravu domů existuje ve Slaném už 16 let. Od té doby se podařilo ve městě opravit desítky nemovitostí. Peníze jsou primárně určeny na obnovu plášťů domů, kam patří fasády, okna a střechy.

Kromě centra města mohou lidé získat příspěvek i na domy v okrajových částech. „Na zateplení domu a obnovu fasády, oken a střechy jsme se s manželem chystali už delší čas. Proto jsme nevratný příspěvek od města rádi využili. Vyřídili jsme potřebné dokumenty a vše procházelo schvalovacím procesem. Získali jsme prakticky celou částku, o kterou jsme žádali, bylo to kolem sto tisíc korun,“ říká Jana Hájková z Kvíčku.

Balíček byl nejštědřejší v prvních letech, kdy v něm byly vždy až čtyři miliony korun. Postupem času se částka ve slánském fondu snižovala a v letech 2015 až 2017 do něj nepřibyla ani koruna.

„Mnoho nemovitostí už bylo opraveno a proto se snižoval i počet žádostí. Hledaly se cesty jak fond znovu zatraktivnit a znovu majitele nemovitostí motivovat k opravám. Postupně došlo i k úpravám pravidel,“ potvrzuje manažerka rozvoje města Magdalena Stýblová. Zájem slábl i proto, že mnohé Slaňáky odrazovala přísná pravidla pro čerpání dotace.

Po úpravě pravidel se ovšem zájem opět zvýšil. Manažerka připomněla, že pokud někdo provádí na svém domě i další etapy prací, dokáže na dvousettisícový příspěvek dosáhnout opakovaně. V roce 2018 byly ve fondu dva miliony korun, loni a předloni po milionu.

„Jen od roku 2019 do dnešního dne jsme vyplatili 49 příspěvků v různé výši, ještě tam přitom nejsou zahrnuti všichni žadatelé z minulého roku, protože u některých bude teprve probíhat vyplacení,“ doplnila manažerka.

Z památek ve městě, které byly opraveny rovněž z fondu, lze připomenout například opravu Kláštera Nejsvětější Trojice, historicky významné budovy v Soukenické ulici či kostel sv. Gotharda.