Jak se vlastně lidé do takové situace dostanou? V některých případech se jedná o pokus dlužníků uniknout exekuci, v jiných zase o zneužívání sociálních dávek. Těch, kteří takto řeší své ekonomické problémy, je převážná část. Tuto variantu trvalého bydliště jsou ovšem nuceni využívat například i lidé, kteří bydlí v pronajatém bytě, a jeho majitel jim něm nedovolí mít trvalé bydliště.

Někdo by si mohl myslet, že velkou část takových občanů tvoří skuteční lidé bez domova. Opak je ale pravdou. Bezdomovci tvoří jen malé procento z nich.

Podle dostupných údajů mělo v roce 2015 trvalé bydliště na radnici přihlášeno v České republice 381 tisíc občanů. Úřady mezi nimi registrují nejen zmíněné bezdomovce, ale i případy, kdy na radnici “bydlí“ také bohatí podnikatelé.

Podle novely zákona o evidenci obyvatel, která vstoupila v letošním roce v platnost, je trvalý pobyt povinným údajem a v občanském průkazu musí být uveden. I v případě, že je na radnici. Údaj je zanesen v informačním systému evidence obyvatel, v základním registru obyvatel a informačních systémech cizinců. Novela napomáhá například policii nebo úřadům, kteří s těmito lidmi něco řeší v přestupkovém řízení.

Kolik lidí bydlí na radnici?

Těch, kteří mají v kolonce trvalého bydliště uvedenu radnici, registruje mnoho také kladenský magistrát. Na konci roku 2016 bylo na jeho adrese přihlášeno 4660 lidí. Dnes je jich 4657 s tím, že je rozepsaných 18 nových rozhodnutí. Čísla se dlouhodobě drží na podobné hranici, někteří přibudou, jiní se naopak přihlásí k trvalému pobytu tam, kde skutečně pobývají.

„Lidé hlášení na radnici mají možnost zadat si do registru obyvatel oficiální doručovací adresu. Písemnosti pak úřad zasílá tam, kde se lidé skutečně zdržují a poštu si vyzvedávají. Málokdo ale tuto možnost využije,“ vysvětlila kladenská městská mluvčí Lenka Růžková.

Podle ní bylo dříve skutečně možné vyhnout se určitým problémům díky znemožnění doručení písemností, zákony na tuto skutečnost ale už reagují. „Samozřejmě stále mezi lidmi přihlášenými na radnici naleznete podnikatele, měli jsme i případ muže, který si z nějakého důvodu nechtěl přihlásit trvalý pobyt do svého vlastního bytu. Dnes je těchto případů už méně,“ říká Růžková.

Pravidla doručování písemností jsou nyní nastavena tak, že je úřední zásilka, při splnění potřebných podmínek, považována za doručenou bez ohledu na fakt, zda adresát zásilku fyzicky obdržel či nikoliv. Proto je velmi důležité uvést úřadu doručovací adresu, případně skutečně pravidelně kontrolovat na ohlašovně, zda vás pošta nevyzývá k vyzvednutí nějaké zásilky. Velkým pomocníkem jsou v tomto případě datové schránky.

„Jejich založením mají lidé s pobytem na úřadu jistotu, že se k nim dostanou všechny důležité písemnosti a bez prodlení. Bez těchto opatření a nevyzvedávání si pošty, si lidé mohou velmi snadno zkomplikovat život. Mnoho si jich také stále neuvědomuje, že například místní poplatek za odpad se vztahuje k trvalému pobytu a i lidé s hlášeným trvalým pobytem na úřadovně musí poplatek hradit. To se netýkají pouze lidí hlášených na úřadovnách. Naprosto stejně jsou na tom i ti, kteří se v místě svého trvalého pobytu dlouhodobě nezdržují,“ dodala Lenka Růžková.