„Poptávka je po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny nebo instruktorech na dětských letních táborech. Řada zaměstnavatelů ale hledá brigádníky spíše prostřednictvím internetové inzerce či vlastních zaměstnanců," uvedla Kateřina Beránková z tiskového oddělení Úřadu práce České republiky.

Do provozu

Zaměstnavatelé sice v současné době již zveřejňují své nabídky, někteří je ale pomalu začínají zase stahovat. Důvod? Kapacita počtu dojednaných brigádníků se jim během několika dnů naplnila. Další firmy mají problém se zákonem. Ten jim totiž zakazuje noční směny.


„Problém je u nás především noční provoz, který nesmí vykonávat nezletilí. Můžeme jim najít hodiny přes den nebo před svátky, kdy je hodně práce najednou, ale nesmíme brigádníky přijmout bez vstupní prohlídky, která stojí 700 korun. Už na tohle většinou nemají peníze. Na jednu stranu je dobře, že procházejí sítem. Nebylo by dobře, kdyby do horkého a náročného provozu nastoupil třeba epileptik," říká personalistka Pekáren a cukráren Hořovice v Příbrami Lenka Krůtová.

Nabídka letních přivýdělků není sice veliká, i přesto si ale brigádníci vybírají. „Studuji výpočetní techniku, oslovil jsem proto jeden ze zdejších větších podniků. Skoro jsme se domluvili, ale když jsem se zeptal na odměnu za práci, byla tak nízká, že by se mi nevyplatilo ani dojíždět do Kladna od jeho periférie. Nakonec už mám domluvenou brigádu u stavební firmy," reagoval na dotaz Deníku Aleš Kopřiva.


Zatímco potravinové řetězce nabízejí možnost brigád téměř celý rok, naplnit stavy se jim téměř nedaří kvůli vstupní finanční náročnosti. Zájemci totiž musí mít několik potvrzení od lékaře a následně také zdravotnický průkaz. K tomu všemu musí být plnoletí.

Na chmel?


Sklizeň chmele byla dříve jen v rukách tisíců studentů. V dnešní době je situace trochu jiná. Lidí už není potřeba tolik. Například v Lupofytu Chrášťany sklidí zhruba osmdesát hektarů chmele šedesát lidí včetně kmenových zaměstnanců. Právě sem ale jezdí pravidelně studenti rakovnického gymnázia. Potřebný počet lidí zajišťuje jedna ze studentek.

„Studenti si to mezi sebou řeknou. Zajistit brigádu na sklizeň dnes už problém není. Horší je to na jarní práce. Kolikrát přijede méně lidí, nebo nejsou tak výkonní a potřebujete jich více," popisoval chmelař Václav Burger. Brigádníky na sklizeň si chmelaři zajišťují už dlouho dopředu většinou přes pracovní agentury, to pak mohou přijet i studenti z různých škol, nebo i cizinci. Pokud jich přijede méně, chmelaři to řeší operativně a to je někdy svízelné. Někde mají zajištěné už stálé party například ze Slovenska, které přijíždějí jak na jarní práce i na sklizeň, což je ideální stav.

Do zahraničí


Kdo se chce na letní prázdniny vydat do zahraničí, má také spoustu možností. Za hranice České republiky jezdí ve velké míře studenti a studentky pracovat například jako au-pair, nebo jako pomocná síla do kuchyní či restaurací. Své o tom ví i Kateřina Sejčková, která studuje třetí ročník střední školy a v zahraničí bylao letních prázdninách již dvakrát.

„Byla jsem dvakrát v Anglii u stejné rodiny. Hlídala jsem dva malé kluky, Maxima a Jacka. Zůstali sami se svým tatínkem a ten na ně bohužel nemá dostatek času," uvedla Kateřina Sejčková.


Podle ní má zahraniční brigáda spoustu kladů. „Člověk si pak uvědomí, jak se má dobře a když zůstane v zahraničí sám, o co vše se musí postarat," poznamenala Kateřina Sejčková, která se do Anglie za Maximem a Jackem vydá i letos, a to hned první týden v červenci.