Nezastírá, že 325 výpovědí přesčasů, evidovaných k 15. listopadu, má na nemocnice Středočeského kraje výrazný dopad: je to něco přes třetinu z celkového počtu lékařů, kteří přesčasy dosud slouží. Nemocnice se s tím však dokázaly vypořádat tak – pokud použijeme dopravní terminologii – aby pacienti nebyli ohroženi, ale případně pouze omezeni. „Mají zpracovány plány, aby díky organizačním opatřením nedošlo k omezení akutní péče. Dochází například k úpravám směnného provozu,“ konstatoval Pavlík.

Nestane se tedy, že by nemocnice musely odmítat lidi potřebující akutní pomoc a tito pacienti by byli přesměrováváni na jiná pracoviště. Přinejmenším prozatím; pro případ, že by protest byl dlouhodobější či se rozšířil jeho rozsah, se zvažují rozmanitá řešení.

Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel již dříve upozornil, že se sice běžně hovoří o „vypovězení služeb“, ale u většiny lékařů je to zavádějící označení. „Informovali své zaměstnavatele, že k 1. 12. 2023 překročí zákonem stanovený maximální počet přesčasových hodin – a odmítají nadále pokračovat v porušování zákona,“ upřesnil Engel.

Operace se budou odkládat

Zmiňované datum potvrzení výpovědí přesčasů je podle Pavlíkových slov důležité pro platnost od 1. prosince, kdy má celostátně koordinovaný protest začít: náměstek hejtmanky uvádí, že výpovědní doba je dvoutýdenní. Od té doby se situace nezměnila: další výpovědi souhlasu s přesčasovou prací podle něj nepřibyly.

Pokud by se tak stalo, opět se uplatní dvoutýdenní lhůta, aby nemocnice mohla reagovat a vhodně naplánovat zajištění provozu. S tím si tam nyní umějí poradit operativněji než bývalo běžné dřív: opatření v době vrcholící covidové pandemie je naučila reagovat operativně. „Po tom, co zdravotnictví zažilo v posledních letech, si myslím, že už dokážeme zvládnout všechny krizové situace,“ řekl Pavlík Deníku ve středu 29. listopadu. „Nelze vyloučit, že z důvodu absence lékařů může dojít k omezení plánovaných neakutních výkonů, které je možné odložit na jiný termín,“ připouští.

Pokud nemocnice v minulých letech omezovaly péči kvůli úderu koronaviru, obzvlášť patrné to bylo třeba u ortopedických operací (jakými jsou například náhrady kloubů či kloubní chrupavky, kdy lze naplánovat zákrok později). Nyní půjde spíš o potřebu reagovat na stav dostupného personálu na konkrétních pracovištích. A zdaleka se přitom nejedná jen o pacienty čekající na endoprotézu, což bývá v souvislosti s odkládáním operací zmiňováno skutečně nejčastěji.

Situace se však v jednotlivých nemocnicích a na jejich konkrétních pracovištích výrazně liší – podle toho, jaký podíl lékařů se v rámci jednoho oddělení nebo odvětví k protestu připojil. Informaci o odložení již naplánovaných operací dostávají pacienti zpravidla telefonicky nebo prostřednictvím SMS zprávy.

Z šesti sálů pojede jen polovina

„Prioritou v tuto chvíli musí být jednoznačně plné udržení chodu v oblasti akutní péče, což zvládneme,“ konstatoval Pavlík. Deníku řekl, že to nyní vnímá jako alfu a omegu svého počínání. Stejně ostatně hovořil i na pondělním jednání krajského zastupitelstva. A nezastírá, že omezení plánovaných operací patří k prostředkům, jak situaci řešit.

„Nejvíce se v rámci Středočeského kraje dotkne tato situace kladenské nemocnice, kde podali výpověď z přesčasů mimo jiných všichni lékaři z ARO. Šest [operačních] sálů, které byly v provozu každý den, tak bude redukováno na tři až čtyři,“ uvedl Pavlík. Z dalších oblastních nemocnic kraje, kde plánované operace omezí výrazněji, náměstek hejtmanky připomněl ještě Kolín a Příbram.

K tomu, jak to bude fungovat v Oblastní nemocnici Kladno, se získat bližší informace od její mluvčí Olgy Oliveriusové Deníku nepodařilo. Přehled však má předseda místní organizace Lékařského odborového klubu Petr Vermach. Na ARO, kde skutečně nebude dělat přesčasy sto procent anesteziologů, má být provoz operačních sálů opravdu zredukován na polovinu. „Ruší se plánované výkony jako například operace chronického zánětu žlučníku nebo operace kýly, avšak zachována bude akutní operativa,“ vysvětlil s tím, že kupříkladu pacient s náhlou příhodou břišní nemusí mít obavy, že by pro něj nebyl kdykoli připraven sál k neodkladnému zákroku zabraňujícímu ohrožení sepsí. Na urologii a chirurgii zůstanou zachovány plánované onkologické operace, protože odklad by mohl hrozit i fatálním následkem.

V části ambulancí kladenské nemocnice budou redukována všechna plánovaná vyšetření, která je možné odložit. Deníku to Vermach vysvětlil na své specializaci očaře: počkat mohou například pacienti se zeleným zákalem nebo potřebující měření nitroočního tlaku; zachovány však zůstanou operace šedého zákalu. Nejakutnějším stavům se samozřejmě lékaři v ambulancích věnovat budou – což v jeho případě znamená třeba ošetřování úrazu oka nebo řešení ztráty zraku. Či pro kolegy je to například pacient s bolestí na hrudi. Zřejmě je třeba počítat s tím, že na příjmových ambulancích mohou pacienti čekat déle, než bývá běžné.

Také Vermach připomíná, že běžně používaná slova o „výpovědích přesčasů“ nejsou přesná. „Chceme jen dodržovat zákoník práce,“ vysvětlil s tím, že vlastně tak nesedí ani pojem „protest“: tím správným výrazem je „iniciativa“. K té se přímo v kladenské nemocnici připojily dvě třetiny sloužících lékařů: 106 z celkového počtu 150. Od sousedů ve Slaném má kladenský předseda informaci o zapojení 37 doktorů.

Signál ke změně přijde z Prahy

Nemocnice současně sledují vývoj situace a mají připravené plány s výhledy na následující období včetně různých alternativ. K nim patří i možnost, že se protestní iniciativa lékařů neomezí jen na prosinec, jak leckdo předpokládá s nadějí na dosažení dohody, ale bude pokračovat i po vánočních svátcích.

„Pracujeme se všemi variantami; i na tohle se připravujeme,“ potvrdil Deníku náměstek hejtmanky Pavlík. O konkrétních opatřeních, která by mohla být přijímána, však zatím hovořit nechce. „Cílem je zajištění akutní péče o středočeské pacienty,“ řekl s tím, že kraj i jeho nemocnice budou reagovat na vývoj situace a podle toho volit varianty řešení. Přičemž je pravdou, že povinností nemocnic je předem zvažovat různé možnosti, které by mohly nastat.

Nyní se zdá, že situace v nemocnicích Středočeského kraje je stabilní: oproti stavu, na který se jejich týmy připravují po dva týdny, se těsně před začátkem ohlášeného protestu už dále nevyvíjela. „Pokud se něco změní, vzejde to z centrální úrovně – jak pozitivním směrem, tak i případně negativním, míní Pavlík. A netají se optimismem: věří v pozitivní vývoj. Tedy v dohodu vůdců nespokojených lékařů a představitelů státu, což by se pak odrazilo i ve fungování nemocnic. V celé zemi, včetně středočeských.

Předseda Lékařského odborového klubu Engel již nicméně informoval o závěru z porady předsedů místních organizací klubu: pokud se lékaři nedočkají splnění svých požadavků, bude akce pokračovat i v roce 2024. „Při negativním vývoji situace i radikálnějšími prostředky,“ uvedl.