Díky tomu, že vedení Slaného zareagovalo na výzvy hygieniků velmi rychle a zavedlo nezbytná protiepidemická opatření jako například zvýšené používání desinfekčních prostředků, vyšší četnost úklidů, či omezení hromadných akcí, jakými jsou například školy v přírodě, nemoc město neochromila. Kromě choroby se daří Slaňákům zamezit i šíření fám, které zaplavily město ještě více než nemoc samotná. Většina nakažených pochází z romské komunity obývající bývalý areál pekáren v Pražské ulici, další nemocní s nimi byli v úzkém kontaktu. Lidé z ohniskové lokality se na doporučení hygieniků nechávají očkovat.

Jak potvrzují hygienici, podobná situace kolem žloutenky byla před časem i v Kladně. Přesto Kladensko a Slánsko podle Lilian Rumlové, vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Praze nijak v celorepublikových číslech nevyčnívá.

Pro srovnání na tom byla vloni hůře jižní Morava, tam hygienici zaznamenali tehdy bezmála 450 případů žloutenky, což byla celá polovina nemocných v celé republice.