Milan Adam, nájemník městské ubytovny u bývalého kladenského masokombinátu, má stejně jako desítky jeho sousedů pocit, že bydlí v ghettu. „Stačí se sem podívat a člověk si udělá jasný obrázek. Je vidět, že to ghetto je,“ říká.

„Jsme odříznuti od civilizace a omezováni i v dalších věcech. Jakmile někam přijdeme a řekneme, že jsme z masokombinátu, nikde se s námi nechtějí bavit,“ uvedl Adam.

Jeho slova ve větší míře potvrzuje i Martin Šimáček, ředitel kladenské pobočky společnosti Člověk v tísni, která se snaží dlouhodobě sociálně slabým rodinám pomáhat. „Mezi jednotlivými lokalitami, kde jsou soustředěny, existují v Kladně velké rozdíly. Objekt u bývalého masokombinátu je daleko za městem. Je jen těžko dostupný. V poměrně malém prostoru zde bydlí velké množství lidí. Tím ubytovna splňuje většinu znaků sociálně vyloučeného ghetta včetně průvodních znaků sociální patologie,“ prohlásil ředitel.

Podle jeho dalšího vyjádření tak uvedený objekt vnímá i většina obyvatel největšího středočeského města. Další podobná místa v Kladně, například v Dubí či Vrapické nebo Velvarské ulici, prý už za ghetta označit nelze, přestože podmínky ubytování v nich jsou rovněž nehostinné a provázené určitou mírou sociálního vyloučení zdejších obyvatel.

Šance získat lepší bydlení je podle nájemníků od masokombinátu mizivá. „Vzpomínám si na jediný případ, kdy lidé dostali slušnější bydlení, teď mají ještě dvě rodiny šanci odsud odejít. Mnoho jich je tady ale už třeba devět let,“ sdělila bývalá obyvatelka ubytovny Irena Ridajová. Také ona dům, v němž žila osm let, hodnotí jako ghetto. Podle ní jsou nájemníci nuceni platit nehorázně vysoké částky za spotřebované energie a vodu, které prý neodpovídají realitě. Pochybení ze strany města spatřuje také v tom, že do ubytovny byli sestěhováni slušní i nepořádní Romové. Svou sitaci vyřešila tím, že se z ubytovny odstěhovala do kvalitnějšího podnájmu.

Podle kladenského primátora Dana Jiránka je otázkou, co si můžeme pod pojmem ghetto představit. „Nejedná se o žádný ohrazený prostor, který nájemníci nemohou opustit. Mají možnost volného pohybu, jejich děti chodí do běžných škol. Z tohoto pohledu se proto o ghetto nejedná. Na druhou stranu chápu, že se lidé z ubytovny cítí být vyloučeni ze společnosti,“ řekl Kladenskému deníku Jiránek.

Šance opustit ubytovnu pro nájemníky prý existuje. „Je to však individuální. Velmi záleží na tom, zda lidé mají nájemní smlouvu nebo jen smlouvu na ubytování,“ poznamenal primátor. Do největších potíží se pak dostanou neplatiči, kteří nehradí své závazky ani za ubytovnu. Těm hrozí vystěhování i odsud. „Poskytneme jim místo, kam mohou uložit svůj nábytek a tím o ně naše starost končí,“ nastínil primátor Jiránek.

Robert Božovský

Nulová tolerance ve Slaném zabrala

Ještě před pár lety se mohlo zdát, že i ve Slaném je živná půda pro vznik romského ghetta, které se začalo rodit v nechvalně známé ubytovně Mexiko v Ouvalově ulici. Nekompromisní vedení radnice udělalo tomuto již v počátku přítrž. Zavedením programu nulové tolerance vůči neslušnosti musejí její obyvatelé dodržovat taková pravidla, aby byli schopni žít stejně jako ostatní spořádaní lidé v centru města.

„Mexiko není za městem, ani není přelidněné. Nejedná se proto o objekt, který by nebylo možné přebudovat ke kvalitnějšímu bydlení,“ zhodnotil slánskou městskou ubytovnu ředitel kladenské pobočky společnosti Člověk v tísni Martin Šimáček.

„Když Slaný zavádělo program nulové tolerance, vstávaly nám hrůzou vlasy na hlavě. Nebrali totiž v potaz individuální situaci jednotlivých lidí. Od té doby se ve Slaném mnohé změnilo. Město například vytvořilo komunitní plán, jenž počítá i se službami pro sociálně vyloučené skupiny obyvatel. Rovněž zlepšilo a usnadnilo integraci těchto lidí do společnosti,“ prohlásil Šimáček. (hus, rob)

Související články:

http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/davky20071122.html

http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/more20070820.html

http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/cigi20070801.html

http://kladensky.denik.cz/cerna_kronika/znicenybyt20070605.html