Dvacet tisíc pacientů ročně v České republice postihne komorová fibrilace, která provází většinu zástav srdce. Jedinou šancí, jak dotyčného udržet přiživotě, je přitom co nejvčasnější poskytnutí první pomoci.

Právě kvůli tomu byl již v mnohých státech Evropy a USA do četných veřejných institucí a budov, kde dochází k velkému pohybu lidí, pořízen automatický externí defibrilátor. Ten nejenže plní svou medicínskou funkci, ale také uživateli poskytuje rady o první pomoci. Jeho používání je údajně velmi snadné. Zařízení na uživatele mluví v češtině a krok za krokem ho vede. Obsluhovat ho však může jen proškolený zachránce.

Zatímco v například v Žatci se vedení města nedávno rozhodlo pro zakoupení dvou těchto přístrojů, z nichž jeden bude mít k dispozici městská policie a druhý bude umístěn v budově radnice, v Kladně takové snahy nejsou. „Doposud se o tom neuvažovalo, protože spolupráce se záchrankou funguje velmi dobře,“ uvedl mluvčí kladenského magistrátu Libor Kasík.

Ředitel Městské policie Kladno Stanislav Procházka přitom tvrdí, že se nebrání nákupu čehokoli, pokud to vedení města schválí, ale nechce dublovat jiné složky záchranného systému, které fungují dobře. „V situacích, kdy jde o lidský život, se strážníci samozřejmě vyskytují dost často, ale možnost pořízení externího defibrilátoru s námi zatím nikdo nediskutoval. Nechci se tomu bránit, ale domnívám se, že aby to mělo nějaký smysl musely by být ve všech vozech, přičemž v ulicích bývají tři až čtyři. Pokud by byl pořízen pouze jeden, mohlo by to vypadat tak, že jsme si ho koupili jen proto, že na to máme,“ řekl.

Nákup defibrilátoru přitom není nijak levná záležitost. Žatečtí za oba přístroje zaplatili 112 tisíc korun.

Stanislav Procházka zároveň také připomněl, že záchranáři pro strážníky pořádají častá školení a někdy s nimi probírají i detaily své práce. „Nemám pocit, že by nám toto zařízení nějak chybělo, ale může se stát, že se posuneme dál a nakoupíme je,“ dodal.

O pořízení defibrilátoru, ale jiného druhu, už uvažovali například ve Slaném. „Po tom, co se stalo kolegovi Jardy Jágra v Rusku, jsme prověřili situaci v našem hokeji, zjistili jsme si o co se jedná a pracovníci prošli školením. Na radě města jsme jednali o tom, jestli defibrilátor na zimní stadion koupit, ale nakonec jsme se dohodli, že možnost tohoto neštěstí se sice nedá vyloučit, ale riziko je velice nízké,“ sdělil starosta Slaného Ivo Rubík.

„V žádném případě bychom se nezabývali zakoupením externího zařízení pro městskou policii. Ve městě máme nemocnici a rychlá záchranná služba funguje dobře. Sice nemůžeme vyloučit, že nedojde k tomu, kdy by se toto zařízení hodilo, ale podle mého tyto přístroje patří do rukou lékařů a laik by s ním mohl spíše ublížit,“ uvedl Rubík.

Kvůli obavám, které uvedl, se Kladenský deník informoval na toto zařízení u Ministerstva zdravotnictví ČR. „Defibrilátor umístěný mimo zdravotnické zařízení a mimo dosah zdravotnických pracovníků musí splňovat podmínku naprosté automatizace své funkce, včetně takové, která nedovolí spustit výboj, je-li na srdci ještě nějaká el. aktivita. Takové zařízení do České republiky zatím dovážejí dvě firmy, z čehož jedna má v současné době pozastavenou licenci na výrobu pro zjištěné nedostatky,“ uvedl ředitel odboru komunikace s veřejností MZČR Vlastimil Sršeň a dodal, že pro používání defibrilátorů MZ žádné podmínky nestanovuje, ani jejich rozmístění nereguluje.

Potřebu přístroje pořídit zatím nevidí ani sám velitel Městské policie Slaný Pavel Štěpánek. „Zatím jsme se nikdy nedostali do situace, kdy bychom takové zařízení potřebovali. Já osobně sice ano, ale to bylo mimo Slaný na silnici a tomu člověku stejně nebylo pomoci. Na druhou stranu musím říct, že kdyby nám na pořízení defibrilátoru poskytlo nějaké dotace například ministerstvo, tak proč ne. Jinak se slánskými záchranáři máme poměrně dobrou spolupráci,“ řekl.

Podle zjištění Kladenského deníku ale lidé z Kladenska nejsou zdaleka jediní, kteří přístroje nemají k dispozici. „Zatím nemáme tu zkušenost, že bychom se s automatickými externími defibrilátory někde setkali,“ sdělila mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková.

Stejně jako záchranáři v jiných krajích se ale i Tereza Janečková domnívá, že umístění tohoto zařízení by bylo dobré právě na stadionech, v obchodních centrech nebo na nádražích. „Zvýšila by se šance na přežití nebo uzdravení pacienta. Vždy je důležité především začít s včasnou resuscitací,“ upozornila.