„Je to skvělé. Přes dvě stě obcí se i letos rozhodlo jít do soutěže a prezentovat náš krásný venkov ve všech jeho podobách. Přeji všem soutěžícím hodně štěstí v krajském kole a krajským komisařům hodně sil. Věřím, že jejich rozhodování nebude jednoduché,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Krajská kola soutěže se konají v květnu a červnu, přičemž přihlášené obce budou navštíveny krajskou hodnotitelskou komisí. V čase, který jim bude určený, mohou obce prezentovat jejich realizované i plánované projekty, tradiční akce, které pořádají, společenský život, jež zpestřuje celý jejich kalendářní rok a mnohé další. Vítězové těchhle kol postupují do celostátního kola, které se uskuteční první zářijový týden, vítěz soutěže bude pak znám 15. září.

Jedním z želízek v ohni reprezentující náš region je Kmetiněves, kde se chtěli do soutěže přihlásit už v minulosti, ovšem nakonec to nedopadlo. „V Kmetiněvsi starostuji dost dlouho. Když si vzpomenu na roky, kdy jsem do vedení obce přišel, tak vidím zcela jinou vesnici než dnes. Tenkrát tu nebyl plyn ani voda, elektrické dráty nás neustále zlobily. Chyběla také mateřská škola, hřiště, škola byla ve velkých problémech,“ vzpomíná starosta Luděk Kvapil, podle jehož slov se ale dařilo postupně získávat finanční prostředky a vesnici zvelebovat. „Nyní si myslím, že kromě kanalizace máme v obci takřka všechno. Škola i školka prosperuje, máme navíc krásné dětské i sportovní víceúčelové hřiště či rybník, ve kterém se dá koupat. Kolektiv ve vesnici začal táhnout za jeden provaz,“ řekl Kladenskému deníku Luděk Kvapil, podle kterého i v Kmetiněvsi existuje opozice, která za každou cenu na všem najde chyby.

Vedení obce ovšem nepolevuje a i přesto dále koná. Letos by se měly uskutečnit práce na nových inženýrských sítích, pozornosti se dočkají také komunikace. „Rádi bychom udělali také kanalizaci, ovšem to se nám nedaří. Stála by nás kolem třicet milionů, což si při našem rozpočtu, který se pohybuje kolem pěti až šesti milionů ročně, nemůžeme dovolit,“ popisuje Luděk Kvapil.

V obci jsou často pořádány také zajímavé akce, kterých se účastní nejen místní. Patří mezi ně například rozloučení se školním rokem, fotbalové turnaje, rybářské závody pro děti, šipkařské akce, rozsvěcení dvaadvacetimetrového vánočního stromu, který v minulosti hned třikrát okořenila Helena Vondráčková, v dalších letech pak také Michaela Nosková či Kateřina Mátlová.

A jak vidí starosta postupové šance? „Šanci postoupit do dalšího kola soutěže určitě máme. Velkým úspěchem by bylo, kdybychom se dostali mezi nejlepší tři,“ přeje si Luděk Kvapil. „Myslím si, že bychom si nějaké ocenění za naší práci zasloužili. Mám radost, že nám obec mládne před očima místo toho, aby stárla. Vidím, že jsem tohle všechno nedělal zbytečně. Existují sice věci, které se nám nepodařilo dotáhnout do konce, ovšem i přesto se máme čím pochlubit,“ dodal.

Zatímco v Kmetiněvsi pomýšlejí na úspěch, Libovičtí své šance nepřeceňují. „Přihlásili jsme se, protože si myslíme, že se toho u nás v obci dost děje, zároveň se chceme srovnat s ostatními obcemi. Šance na výhru ovšem nejsou nikterak vysoké, necítíme se být favorité,“ uvedl starosta Libovice Petr Ibl, podle kterého byl v obci nedávno zrekonstruován největší statek v obci, ze kterého se stal obecní úřad. Opravovány jsou samozřejmě také místní komunikace a chodníky. Zároveň se v Libovici koná dost kulturních akcí, jako jsou například máje, pouť ke kapličce svatého Jana, dětský den, pálení čarodějnic a podobně.

„Rozšířili jsme dětské hřiště, upravili sportoviště, nedávno jsme také zrealizovali projekt takzvaného jedlého parku. Vysázeli jsme tam ovocné i okrasné stromy, zároveň tam lidé najdou workoutové hřiště i atrakce pro menší akce,“ popisuje starosta, podle jehož slov obec bude pokračovat v budování i opravování komunikací a chodníků také letos. V areálu statku, kde je nově obecní úřad by navíc vedení obce chtělo udělat skanzen a shromažďovací místnost.

Originální je pak nápad, díky kterému by se jedna z místních stodol mohla proměnit v tělocvičnu.

A co by Libovičtí udělali s výhrou? „Určitě bychom věděli, kam peníze dát. To bychom věděli i v případě dvaceti milionů,“ směje Petr Ibl, starosta obce, která hospodaří zhruba se čtyřmi miliony korun.