Takovým příkladem je obec Přelíc, kde po zániku jednoty v devadesátých letech několik let fungoval alespoň soukromý obchod, i ten bychom ovšem od loňského roku už hledali marně. „Nejbližší obchod je dva kilometry daleko, a to ve Smečně. Náklady na zřízení obchodu, pokud na to nemá obec ve svém majetku prostory, jako je tomu například u nás, jsou vysoké, a cesta je tak velmi dlouhá. Dotace na zřízení těchhle prodejen jsou poskytovány od určitého počtu obyvatel, do kterého se svými čtyřmi sty obyvateli nespadáme. Z pohledu obce tedy nemá tenhle problém řešení,“ řekl Kladenskému deníku starosta Přelíce Milan Klíma, podle kterého by si obchod musel zřídit soukromník a provozovat ho ve svých prostorách.

Problémem obce je již zmíněný fakt, prostory, kde by mohl obchod fungovat, zkrátka v obecním majetku nejsou. Obyvatelé tak podle starosty často využívají dovozovou službu, která je čím dál tím populárnější. Do obce dříve také zajížděla soukromá pojízdná prodejna, o to ovšem nebyl tak velký zájem. „Současná situace a vývoj polické scény nahrává tomu, že obchody se na menších obcích bez nějaké finanční podpory neudrží. Rádi bychom vyšli občanům vstříc, ale bohužel nemáme prostory. Dalším velkým problémem je, že supermarkety drží ceny na určité úrovni, kterou není schopný soukromník akceptovat, protože by se zkrátka neuživil,“ dodal Klíma.

Potraviny si na území své obce nekoupí ani občané Knovíze, v obci totiž také žádný podobný obchod není. „Dříve tu bývala jednota, její objekt po jejím zániku asi před deseti lety bohužel obec neodkoupila. Následně byl relativně dobrý obchůdek přímo na obecním úřadě, jenže ten kvůli EET byl loni v březnu zrušen,“ vysvětlil starosta Vítězslav Richter, podle jehož slov občané Knovíze jezdí nakupovat například do nedalekých Pcher nebo do Slaného, jenže to dělá lidem zejména s pohybovými obtížemi velké problémy. „Obec s tímhle problémem bohužel nemůže aktuálně nic dělat, prázdný prostor pro malý obchod máme, ale musel by se najít někdo, kdo by ho chtěl provozovat. Velké obecní prostory ale schází,“ dodal Richter.

Obchod už roky chybí také například stálým obyvatelům a rekreantům obce Bílichov, která je zčásti i chatovou osadou. Kdysi tu bývala samoobsluha, po Sametové revoluci soukromý obchod, ale majitelce se jeho provozování přestalo rentovat, tak s podnikáním po několika letech skončila. Následně se pokusili ještě i další lidé provozovat prodej alespoň základních potravin prostřednictvím kiosku, což už je také minulostí. „V obci navíc od loňska nefunguje ani restaurace. Místní se musí zásobit buď ve velkých městech jako v nedalekém Slaném či Lounech, nebo si vystačit s obchůdky v sousedních vesnicích. Nedávno byl zprovozněn obchod v Hořešovicích a před pár lety i v Zichovci. Kdo se hůře pohybuje, nemá auto nebo je starší člověk, se zásobováním může mít problém. Obchod i hospodu bychom ve vsi uvítali, ale záleží, jestli se to bude jejich provozovatelům vyplácet,“ řekla Daniela z Bílichova.

Ideální situace ovšem není ani ve Stehelčevsi, a to i přes fakt, že zde obchod mají. Soukromnice ho zde provozuje již přes dvacet let, přičemž otevřeno má v právní dny do 17 hodin a o víkendy dopoledne. To ale některým zákazníkům nestačí. „Dříve jsme měli v obci celkem dva soukromé obchody s potravinami, z těch ovšem zbyl už pouze jeden. Ten má podle obyvatel nevyhovující omezenou provozní dobu. Obchod totiž funguje pouze do 17 hodin, přičemž někteří obyvatelé by uvítali prodloužení otevírací doby alespoň o hodinu,“ popsala starostka Stehelčevsi Petra Vagenknechtová.

Asi před dvěma lety byl ve Stehelčevsi vietnamský krámek, který veřejnosti sloužil až do 19 hodin, což lidé podle starostky vítali. Kvalita a čerstvost potravin se ovšem rapidně snížila, a tak obchod nahradil další soukromník. Ani ten se ovšem neuchytil, konkurovat léta zaběhlé prodejně totiž nemohl. „Aktuálně jediný obchod využívají převážně starší lidé, kteří nemají možnost si nakoupit někde jinde. Ty, co mají přístup do Kladna či do Prahy, tak k větším nákupům volí převážně větší supermarkety,“ dodala starostka.