Vyznavači vojenské historie, stejně jako veřejnost, se setkali u betonových bunkrů – řopíků, aby při akci Světla nad bunkry vzpomněli na doby, kdy bylo Československo bezprostředně ohroženo nacistickým Německem. Uctili tím památku svých předků a jejich odhodlání bránit svoji vlast.
Historicky byly řopíky před druhou světovou válkou postaveny pro obranu před hrozbou nacistického Německa. Bunkry však byly posléze opuštěny a vojáci se museli z hranic stáhnout. Mnohé z nich byly posléze Němci odstřeleny nebo zality betonem. Ty, které zůstaly, jsou dnes mnohdy zarostlé vegetací a plné smetí. Cílem bunkráků je do nich alespoň jeden den v roce vrátit život a připomenout lidem, proč byly tyto betonové pomníky historie postaveny.
Letošní ročník je třetí. Prvního se zúčastnilo přes 730 nadšenců, kteří osvětlili více než 170 objektů. Akce se setkala s velkým ohlasem nejen u lidí, kteří se bunkrům věnují, ale i u laické veřejnosti.
Stejně jako v předchozích letech se u některých bunkrů proto už od sobotního odpoledne opékaly špekáčky, sešly se i celé rodiny.
Příkladem na Kladensku je třeba smečenský řopík, kde akci organizoval zapsaný spolek - Vojenský skanzen Smečno v čele s Petrem Gruntem, Milanem Klímou a Ondřejem Pančákem. Akce se konala ve spolupráci s městem Smečno a Společností patriotů Slaného. Nechybělo příjemné přátelské setkání v areálu, který provoněl skvělý vojenský guláš uvařený v polní kuchyni a další občerstvení. Atmosféru dob dávno minulých umocnilo promítání historického filmu o mobilizaci, stejně jako nasvícení smečenského řopíku, které vyvrcholilo pěveckým vystoupením souboru Consortium Camerale Slanense. Přítomné zpěvačky zapěly u bunkru státní hymnu.
Hymna se rozezněla také u řopíku na poli u Slaného u silnice na Tuřany, o jehož nasvícení se postarali Martin Nič, Radek Mráz a Jiří Katreňák. Chlapi okolí řopíku proklestili od náletů a s přicházející tmou, stejně jako vloni, rozdělali ohýnek a ve smluvený čas osvítili řopík halogeny, přičemž nechyběly československé vlajky.
Radek Mráz s přáteli se postarali ve finále akce o malý ohňostroj a stejně jako ve Smečně, ani u Slaného nechyběla československá státní hymna, kterou si příchozí zazpívali spontánně bez doprovodu, přičemž neopomněli ani slovenskou část.
K tuřanskému řopíku, ke kterému museli lidé dojít suchou oranicí, dorazily letos na tři desítky zájemců. Ve výčtu účastníků tak figurují, kromě dalších, miminko z Prahy, návštěva z Berouna, štěně německého ovčáka, štěně lišáka, školák, poslanec parlamentu, několik cyklistů, důchodci, dívenka s handicapem a další nadšenci.
Akce Světla nad bunkry splnila i letos svoje poslání a vydařila se. Pořadatelé se proto těší na další setkání.
Z historie Mobilizace byla vyhlášena 23. září 1938 ve 22.20 hodin. Za 24 hodin byly u většiny vojenských útvarů prezentovány tři čtvrtiny povolaných záložáků. Mobilizace povolala 18 ročníků I. zálohy a náhradní zálohy všech zbraní a služeb a dále část příslušníků II. zálohy – potřebných specialistů. Celkem bylo povoláno 1 250 000 mužů do zbraně včetně těch, kteří byli povoláni již před začátkem mobilizace. Dále bylo k dispozici 350 tanků, 5 000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů. (Zdroj:Wikipedie)