„Dnes už je situace taková, že ohniska byla potvrzena a za přítomnosti veteriny došlo k utracení napadených včelstev. Jednalo se o jednotky včelstev v Kamenných Žehrovicích a obci Trpoměchy u Slaného,“ informoval předseda OO ČSV Kladno Jiří Volek, podle něhož byla nalezena také další ohniska ve vedlejším včelařském okrese, a to v Lánech a v Rynholci. „Jenže tam máme problematickou komunikaci s tamním veterinářem. Informace tedy jen stěží získáváme. Nicméně situace už by tam měla být také dořešená, včelstva by měla být spálena,“ tuší Jiří Volek.

Nakažená včelstva byla spálena, zdá se, že by včelařům už nic nemohlo hrozit. Opak je ovšem pravdou. Jelikož se jednalo o dobrovolnou akci, nebylo otestováno sto procent, a tak je možné, že nadále existuje včelstvo, které by včelí mor mohlo dále šířit.

„Samozřejmě jsme netestovali všechny včelaře, protože se jednalo o dobrovolnou akci. Nicméně jsme rádi, že se nám podařilo splnit kvóty, které jsme si stanovili. Ve Středočeském kraji jsme vyšetřili celkem 2018 stanovišť, přičemž záchytů bylo dost. Ukázalo se, že akce měla smysl. Ohniska byla totiž odhalena ještě před tím, než včelstva začala být aktivní,“ těší Jiřího Volka.

Ten by byl velmi rád, kdyby se podařilo postupně vyšetřit i stanoviště včelařů, kteří se do akce nezapojili. Vše ovšem závisí na financích. Dotace, kterou středočeští včelaři obdrželi od krajského úřadu, byla ve výši 1,2 milionu korun. Ve středních Čechách ovšem svaz registruje téměř sedm tisíc stanovišť, potřeba by tedy bylo mnohonásobně více peněz. „Když poskytovatel dotace bude chtít v akci pokračovat, tak se tomu rozhodně bránit nebudeme, protože cílem je vyšetřit nejlépe všechny stanoviště, a mít tak zdravotní situaci všech včelstev plně pod kontrolou,“ vysvětluje předseda okresní organizace.

Podle něj Český svaz včelařů aktuálně hovoří také o celoplošném vyšetření v rámci celé České republiky, jenže předběžný rozpočet na tuhle akci se pohybuje kolem třiceti milionů korun. „Zajistit takové prostředky je velmi problematické. Otázkou navíc je, jestli by laboratoře stihly včelstva od pětapadesáti tisíc včelařů vyšetřit v takovém časovém období, aby to vůbec mělo smysl. Reálnější cestu vidím spíše v rámci krajů či menších regionů. Za prvé je na to potřeba méně financí, za druhé si myslím, že je to účinnější,“ myslí si Jiří Volek.

A co bude se včelaři, kterým byla včelstva kvůli původci moru zlikvidována? Po dobu vyhlášení ochranného pásma, které je při potvrzení nákazy vyhlášeno v okruhu pěti kilometrů od místa nálezu, by neměli začínat na daném místě znovu včelařit. „Členové svazu jsou pojištěni, takže jim bude vyplacena náhrada za včelstva i včelařské vybavení, které bylo zlikvidováno. Pět let je vyhlášeno pásmo, které se bude pravidelně kontrolovat, přičemž povolení založení nového chovu na postiženém místě bude muset povolit veterinární správa,“ vysvětlil Volek

V případě včelstev nakažených včelím morem je nutné spálit včelstvo, úl i další spalitelné vybavení, následně pak pečlivě vydesinfikovat nespalitelný materiál.

Otázkou pro lajka ovšem zůstává, kde se původce včelího moru vezme. „Hlavním zdrojem jsou zalétnutá včelstva, která přežívají volně v přírodě. Pakliže je včelstvo slabé a přežívá na pokraji úhynu, nákaza může propuknout. Ví se o tom, že spory jsou přítomny ve včelstvech v minimálním množství. Pakliže je včelstvo zdravé, nákaza nemá žádnou šanci. Pokud je ovšem zeslabené, dokáže spora zjistit, že včelstvo nedostatečně plní čistící funkci, a tím v podstatě propukne nákaza. A tak se stane i šiřitelem, protože každé slabé včelstvo se dříve nebo později stane terčem útoku silnějších včelstev,“ dodává Jiří Volek, podle kterého může být chyba také na straně nezodpovědného včelaře, který není schopný rozeznat nakažené včelstvo.