„Popeláři sem jezdí jednou týdně. Pokaždé, když odjedou, zůstane u kontejnerů halda nepořádku, mezi kterým pobíhají krysy. Když to neuklidím já, tak nikdo. Copak nemůže nikdo zajistit, aby sem přibyly nádoby, nebo aby se prostě častěji vyvážely? Zápach z odpadu mi odhání klienty,“ uvedla Taťána Rysová, která má v ulici V Bažantnici cestovní agenturu.


Vedoucí odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta se brání tím, že město má svázané ruce. „Systém svozu odpadu je tak prodělečný, že na něj doplácíme až třiceti procenty. Ještě před pěti lety to přitom bylo kolem sedmi procent,“ vypočítal.
Město podle něj nemůže zvýšit poplatky za svoz odpadu, protože je stát už pět let limituje. „Za tu dobu vzrostly DPH, inflace, veškeré naše náklady a rozšiřování služeb, ke kterým se zavazujeme. S poplatky jsme na horní hranici a více už prostě prodělávat nemůžeme,“ dodal Víta.


Kolik se z určité lokality města odveze odpadu, se určuje podle počtu obyvatel přihlášených k trvalému pobytu. Na jednu osobu připadá maximálně 30 litrů odpadu za týden. Když v některém vchodě žije například 80 lidí, měl by odtud vůz Městského podniku služeb (MPS) odvézt týdně 2400 litrů odpadu. Odváží se však zhruba o tisíc litrů více. Do některých lokalit se jezdí jednou týdně, do jiných i pětkrát. „Je to především problém toho, kolik se kde nachází firem. Obchodníci si totiž často nezajišťují svoz odpadu ze svých provozoven a jednoduše ho vyhazují tam, kam nemají,“ pokrčil rameny ředitel MPS Petr Schönfeld.


Podle něj by se o pořádek u popelnic měli starat také domovníci. „Zajišťují ho uvnitř domu, mohli by se tedy starat i o to, co se děje kolem kontejnerů. Kapacita je dostačující, stačí, aby každý vyhazoval jen to a tam, kam může,“ dodal Schönfeld. MPS se podle něj snaží nepořádek u nádob na odpad uklízet i v rámci blokového čištění.