Energický a pracovitý truhlář, řezbář, milovník života a jemných figurek, kterým vdechuje život. Takový je otec dvou malých dětí Oldřich Čech.
Společně s dalšími betlémáři, včetně toho nejznámějšího Jana Rody z Prahy, propůjčil před vánočními svátky Vlastivědnému muzeu ve Slaném svoje výtvory. Ve výstavní síni v prvním patře muzea jsou jedinečné rukodělné práce k vidění až do 24. ledna.
Kromě betlémů Jana Rody a Oldřicha Čecha mohou návštěvníci obdivovat na výstavě ve Slaném například i pětici vystřihovaných betlémů Přemysla Holuba z Klobuk, stejně jako Stanislava Berkovce staršího.
„Betlém podle Mikoláše Alše vyrobil pan Berkovec na konci sedmdesátých let minulého století. Figury jsou ve velikosti do jednoho metru a poprvé je mohli lidé vidět na počátku osmdesátých let, když je na náměstí vystavoval jeho syn Standa Berkovec s Martinem Zajíčkem.
Posléze jsem betlém zakoupila do muzejních sbírek,“ řekla pracovnice muzea a jeho někdejší ředitelka Božena Franková.
Díky nadšení betlémářů se slánské muzeum dočká v budoucnosti jistě další zdařilé výstavy či rozšíření sbírek. Řezbáři totiž pracují o sto šest, a to nejen v době Vánoční. Kromě toho, že před časem opravil Oldřich Čech v muzeu například strojek tamního pohyblivého betléma, vyřezává různé betlémské figury po celý rok na základě mnoha požadavků klientů.
I přesto je pro něj řezbářství stále koníčkem. „Mojí obživou je truhlařina a chtěl bych, aby to tak zůstalo. Nerad bych se dostal do fáze, že budu nucený vyrábět betlémy za každou cenu. To už by mě ani netěšilo,“ zdůrazňuje řezbář, jehož velkou pýchou jsou znalosti a dědictví, které získal od starých mistrů.
„Původně jsem měl svůj osobitý rukopis, ale rozhodl jsem se jít cestou tradice a učit se původní králické metody, tak jak to dělali moji předchůdci jen s nožíkem bez moderních pomůcek,“ dodává Oldřich Čech. Jen tak je totiž možné docílit autenticity.
Vizitka
Oldřich Čech se narodil 22. února 1972 ve Slaném. Roku 1976 se s rodiči přestěhoval do Králíků ve východních Čechách, kde prožil mládí. Od útlého věku ho těšila práce se dřevem.
Vystudoval Střední průmyslovou školu obor dřevařství v Hranicích, ovšem pro jeho další duchovní a profesní vývoj mělo největší význam městečko Králíky s jeho řezbářskou historií. V Králíkách až do konce druhé světové války celé rodiny vyřezávaly betlémy, hračky, dýmky nebo ptáčky. Byl to jejich zdroj obživy.
Po válce rodinná výroba zanikla a když bylo Oldřichovi zhruba 10 let, působil v Králíkách pouze poslední řezbář staré školy Josef Schwarzer. Malého Oldřicha zajímaly zejména hračky. Impulzem k vlastní tvorbě mu pak bylo sochařské sympozium, které se v Králíkách konalo roku 1995.
Cestou pokusů a omylů pronikal do tajů řezbářské tvorby, kde ho v počátcích vedl právě nestor králických řezbářů Josef Schwarzer. Oldřich Čech měl osobitý rukopis, ale po bližším seznámení s Josefem Schwarzerem se rozhodl navázat na staré králické tvůrce betlémských figur.
Dnes se řadí k několika málo tvůrcům, kteří vyřezávají figury tradičními králickými postupy. Je aktivním členem Spolku českých betlémářů. Vystavuje samostatně.
