To potvrdil i dlouholetý předseda kladenské Základní organizace Českého zahrádkářského svazu číslo tři, která má pod sebou celkem sto třicet členů, Josef Jandík. „Sucho nás trápí, ale naštěstí pro naši kolonii v Kladně – Kročehlavech zatím ještě nějakou vodu máme. Máme smlouvu s vodohospodáři o odběru vody z rybníku, přičemž máme povolených 480 metrů kubických měsíčně. V momentu, když vidíme, že bychom s vodou nevyšli, tak jí pouštíme třeba jen hodinu denně,“ vysvětlil Jandík, podle kterého se ale najdou i tací, kteří vodou bezohledně plýtvají. „Ty si musíme pohlídat, protože jinak bychom byli magistrátem pokutováni,“ podotkl předseda.

Do jeho organizace se téměř neustále někdo hlásí, avšak velkým problémem je fakt, že nejsou pozemky. „Zájem o členství je velký, především u mladých lidí. Ti už se ovšem tolik nevěnují pěstování zeleniny, ovoce a podobně. Spíše je zajímá opékání buřtů a nejhezčí zahrádka je ta betonová,“ podotkl s nadsázkou Jandík. Mnoho lidí se prý hlásí jen kvůli tomu, aby získali zahrádku, avšak skoro nic na ní nepěstují. S takovou situací ovšem organizace moc dělat nemůže. „V kolonii jsou soukromé zahrádky i pozemky v pronájmu od pozemkového fondu. Pouze ty od pozemkového fondu můžeme majitelům odebrat a přidělit je někomu jinému. Příliš často se to neděje, většinou vše vyřešily výhružky,“ dodal Jandík. 

Podobný problém nastínil také předseda kladenské první základní organizace Emil Zeman. „Dnes je klasické zahrádkaření na ústupu. Lidé by na zahrádce nejraději měli elektřinu a bazén. Nechceme ale, aby nám tu vznikla bohatá kolonie rekreantů. Když u nás zahrádku vezmou mladí, spíš se na pozemku chtějí rekreovat, než aby něco pěstovali. My je můžeme trošku přinutit k tomu, aby pozemky obhospodařovali, ale moc možností k tomu nemáme,“ sdělil předseda organizace, jejíž 160 členů má zahrádky v Podprůhonu.

Ani tam ovšem nejsou volné pozemky na pěstování ovoce či zeleniny. „Volné zahrádky nemáme. Velká část pozemků byla vrácena v restituci. My pro majitele vybíráme nájem a proplácíme jim to. Každý zahrádkář, který není vlastníkem, tedy platí nájem,“ přiblížil Zeman, který si zároveň také postěžoval na velké sucho. „S vodou jsme na tom moc špatně. Sice máme dost velkou nádrž, ale ani to nestačí. Vzhledem k tomu, že je nádrž z vrchu otevřená, ubývá asi 15 nebo 20 centimetrů denně, přičemž do ní přitéká hrozně málo vody,“ poznamenal předseda s tím, že na zalévání pouští vodu jen v sobotu. „Pitnou vodu jsme museli zavřít úplně, takže jí máme pouze na záchodě. Na umyvadlo jsme pak museli dát dávkovací kohoutek, protože lidé jsou nezodpovědní a zalévali by z něj. Máme také nějaké studny, ale zkrátka ani to nestačí,“ dodal Zeman.

Velmi složitou situaci hodnotil i předseda představenstva Územního sdružení Českého zahrádkářského svazu a současně předseda ZO číslo 9 zvané Lesík Vojtěch Šromovský. „Organizace jsou bez vody, většinou mají prázdné nádrže. Na déšť čekáme jako na smilování. Moje organizace má nádrž, do které má z potoka téci voda, bohužel dotéká tak málo, že v týdnu vůbec vodu nemůžeme pouštět. Otevřeme ji vždy jen v sobotu pro zahrádky na stranu směrem ke hřbitovu a v neděli na druhou stranu směrem k Bressonu,“ popsal Šromovský, jehož základní organizace se rozkládá na 52 tisících metrů čtverečních a čítá 89 zahrádek.

„V našem regionu je ohromný zájem o zahrádky. Každý týden mi dva nebo tři zájemci volají, že by chtěli zahrádku. Postupně ubývají starší lidé a posledním rok velmi přibývají mladí,“ prozradil Vojtěch Šromovský, který situaci, že by někdo vlastnil zahrádku a využíval jí pouze k rekreaci, ve své základní organizaci neregistruje. „Dělám kontroly, kdy s výborem projdeme zahrádky. Máme tu jen dvě z nich, kde se majitelé o ně nestarají. Je to ovšem z toho důvodu, že jsou v exekuci,“ dodal předseda.