Máte signály od obchodníků, že k nim chodí méně lidí, nebo že se jim obchody nedaří jako dřív?
Paušálně se na to nedá odpovědět. Signály směrem k majiteli jsou takové, že každý nájemník říká, že mu to nejde, ale to je logické. Spíš je to tak, že obchodníci musejí udělat rozhodující krok k tomu, jestli tady chtějí setrvat, investovat a chtějí, aby to tady vypadalo hezky. My s nimi o tom vedeme diskusi.

Měla by se změnit struktura podniků, obchodů a restaurací?
Samozřejmě.Chtěli bychom, aby zde bylo více kvalitnějšího zboží, ale i vyšší počet kaváren a hospůdek. V tom směru se v poslední době mnohé změnilo. Město se rozhodlo, že za zahrádky vybírá jen symbolický nájem jednu korunu ročně, což je obrovská pomoc. Dříve to stálo desítky i stovky tisíc.

Co by na pěší zóně nemělo být?
Levný textil, levné zboží. Pěší zóna by měla být ve znamení průměrných cen. Jsem přesvědčen, že kupní síla obyvatel na to stačí. Nájmy na pěší zóně nejsou nejlevnější, ale obchodníci je zvládají platit. To je podle mého názoru jasným důkazem toho, že kupní síla v Kladně je.

Jaké připravujete kroky? Mohl byste představit vznikající sdružení?
To není záležitostí pouze sdružení, ale toho co bude dělat dominantní vlastník nemovitostí na pěší zóně OrnaCorporation. Ale je pravda, že jednotlivé kroky budou následovat po rozhodnutí sdružení. To by mělo zajišťovat spolupráci jednotlivých podnikatelů. Jeho název je Občanské sdružení Rozvoj historického centra města Kladna. Paralelně s kroky naší společnosti a dalšími subjekty se bude snažit oživit nejen pěší zónu, ale i náměstí a Zádušní ulici. Chceme zde pořádat kulturní, společenské a další akce nebo divadelní představení, která budou pro návštěvníky zadarmo. Chceme v centru Kladna vytvořit takovou situaci, že sem opět budou chodit lidé. To je základní motiv sdružení. Chceme se zaměřit na historii a děti, aby o víkendech neodjížděly do nákupních galerií a do dalších pokleslých stánků pseudokultury. Sdružení by mělo dohlížet na to, aby forma pěší zóny byla decentní. Mělo by dohlížet na to, jak vlastně jednotlivé podniky budou vypadat. Byl bych rád, aby lidi neodjížděli z Kladna, ale bavili se tady.

Uvažujete například o sjednocení nebo prodloužení otevírací doby na pěší zóně?
To bude bude až druhý krok. Chtěli bychom, aby v čase, kdy bude otevřeno, byl v centru stále nějaký program. Ale ještě uvidíme, jak si s tím poradíme. Tak daleko zatím nejsme. Pokusů o probuzení pěší zóny bylo již několik a skončily neúspěšně. Úkol je to strašně náročný a nějakou dobu to ještě potrvá.

Pomohlo by zóně, kdyby se zde zvýšil počet obytných prostor?
Určitě ne. Spíš naopak. V současnosti zde naše společnost vlastní zhruba 120 bytů, ale je to spíš potíž pěší zóny. Navíc nedaleko odtud je velké sídliště. Musí se to brát tak, že nemovitosti v centru jsou drahé a přirozeně i nájmy jsou vysoké.

Co bylo vaší hlavní motivací, že jste se pustil do takového projektu?
Město přišlo s nabídkou, že do pěší zóny investuje, a tak vznikl zájem. Stejně tak obchodníci začali cítit, že se musí začít něco dělat. Navíc se plánuje stavba velkého hypermarket v centru a to by byl konec pěší zóny, pokud by se nic nezačalo dělat. Cítím to tak, že se musím vrátit. Pěší zóna by jinak do dvou let umřela a to nechci dopustit.

Jak se vůbec dívat na projekt obchodního komplexu Central Kladno?
Nemám z toho radost. To je pochopitelné, ale na druhou stranu je to pro mě konkurence jako každá jiná. Je třeba to brát tak, že se to asi postaví. Sice se mi to nelíbí, ale my za tu dobu než komplex vznikne musíme zkrátka pracovat tak, aby se nám projekt povedl.

Kdy by se mělo v centru začít něco dít?
Teď vyřizujeme neuvěřitelné množství formalit. Chceme si celou pěší zónu pronajmout, abychom mohli uzavírat dlouhodobé smlouvy s agenturami. Musíme řešit, kde budou pódia a jak to celé udělat. Další problémy jsou třeba v oblasti dopravy. V tuto chvíli vzniklo občanské sdružení, které již měsíc a půl jedná v přípravném výboru s městskými i státními institucemi.

Jaký bude postup ve spolupráci s městem?
Postup zatím máme nastíněný, ale konkrétně o něm v tuto chvíli nemohu mluvit. Většina věcí podléhá schválení rady a zastupitelstva. Směr máme, návrhy máme, s městem jsme se shodli na postupu, ale konkrétně můžeme hovořit až později. Pokud vše půjde dobře, tak by první program na pěší zóně mohl začít první květnovou neděli a pak každou následující. V červnu by mohl být i v sobotu. Ale je otázka, jestli všechno stihneme. V tomto období budeme připravovat i další, větší projekty.

Změnil se postoj města vůči pěší zóně?
Zlepšil se. Město se totiž probudilo k tomu, že je ochotné se na projektu podílet. To je pro mě výzva, a proto do projektu jdu také. K návrhům se zatím staví vstřícně, ale ještě potřebuji zhruba šest sponzorů. Vše je o penězích. Když je dá město, dají je i podnikatelé. Ale může se stát i opak.

Co když se po volbách změní politická situace na radnici?
Kdyby se situace změnila a město by nebylo ochotné pomáhat, tak si nedokážu představit vedení města, které by projekt nezajímal. Mělo by znovu problém s mrtvou pěší zónou.

Jak by měly programy na pěší zóně vypadat?
Chceme oživit historii města. Budeme chtít dělat česká představení. Charakter zóny by měl bý typicky český. Restaurace by měly být tradiční, stejně tak hospůdky. Zavírací doba bude pro všechny o půlnoci.

Dají se očekávat i vizuální úpravy pěší zóny?
To není nutné. Pro náš účel je centrum v pořádku.

Využijete kontaktů, které jste získal při pořádání nejrůznějších programů na vašem hradě?
Ano, samozřejmě. Touto cestou se dostanu k nejrůznějším umělcům, ale také vím, kolik jejich představení budou stát a vím, že budou levnější.

Budou se představení konat pouze venku nebo i ve vnitřních prostorách?
Žádost máme na městě. Je to vymyšlené tak, že na pěší zóně budou dvě scény. V místech, kde je teď učňovská cukrárna, bude dřevěné pódium, které půjde vysunout. Druhá scéna bude na u kaple sv. Floriána.

Budou muset některé vaše objekty podnikatelé opustit?
Já nikoho nebudu k ničemu tlačit. Budu se nimi bavit. V každém případě se rozhodnou sami. Bude záležet na samotných Kladeňácích. Obchody, kde budou nakupovat, na pěší zóně zůstanou. Ty podniky, kam chodit nebudou, se neuživí.

Nechcete, aby se z pěší zóny stala Stodolní ulice?
Mluvíte s podnikatelem. Stodolní ulice by nikdy nevznikla, kdyby po ní nebyla tak vysoká poptávka. Úkolem sdružení bude dělat to, co chtějí občané. A ti také rozhodnou. Samozřejmě mě bude zajímat vzhled a formát barů nebo restaurací. Nechci, aby tady byly zaplivané putyky. Když to ale Kladno bude chtít, tak tu Stodolní bude.

Nenastane v centru města ještě větší problém s parkováním, když bude o akce velký zájem?
To je problém všech historických center. Slyšel jsem ale, že by v budoucnosti mělo ve městě vzniknout několik parkovacích domů. Já osobně bych chtěl, aby lidi do centra chodili pěšky.

Prozradíte, kolik peněz investujete do začátku?
Tyto úvahy jsou v tuto chvíli předčasné, ale jednotlivé dary od podnikatelských subjektů, včetně mé společnosti, budou zasílány sdružení etapovitě a budou zveřejňovány na webových stránkách sdružení.

Může s případným projektem na pěší zóně přijít kdokoliv?
Pokud má nápad, který bude vyhovovat našim představám, tak v tom nevidím problém. Samozřejmě je to otázka diskuse a celého projektu. Bude záležet na tom, jak bude vypadat.

Jak budete o akcích informovat?
V blízké době budou spuštěny internetové stránky. Program samozřejmě budou zveřejňovat i regionální média. Lidi o tom musí vědět, abychom pak případně mohli diskutovat i o jejich názorech a nápadech.

Povedlo se něco podobného v jiných městech? Nemáte vzor někde jinde v republice?
Problémy s podnikatelským využitím historických center jsou na mnoha místech republiky. V Kladně je to ještě o něco horší kvůli tomu, že nemá tak bohatou historii jako jiná města. Proto to bude těžší disciplína. Jak jsem říkal, už se o to pokoušeli jiní v nejméně třech případech a nepovedlo se to.

Co například herny? Zmizejí z centra?
Herny tu byly a jsou, jelikož je lidi chtějí. V minulých měsících se jich ale pět zavřelo. Vždy to bylo kvůli tomu, že jim to nejde. Já jsem to uvítal. Jejich počet tedy klesá. Čím menší o ně bude zájem, tím jich méně bude.

Matěj Říha, Robert Božovský