„Osli mi změnili život. U nás jsou stále nedocenění a přitom jejich povaha je úžasná a je škoda je nevyužívat pro blaho člověka. Jejich působení a vlastnosti jsou geniální. Oslovili mě natolik, že jsem kvůli nim opustila původní profesi,“ popisuje chovatelka.

Poprvé se Maria s osly potkala, když pracovala v Rakousku. „Poznala jsem je v období, kdy jsem žila hodně hektickým životem. Měla kariéru, nadstandardní příjmy, rodinu, studovala na další vysoké škole, ale moje psychika nebyla v dobré kondici. Osel se mnou nechtěl mít vůbec nic společného. Jakmile jsem přišla do jeho blízkosti, chtěl se mě zbavit. A oslem to nebylo! To bylo zhruba před sedmi lety, kdy jsem dostala tuto zpětnou vazbu.

Začala jsem proto osly studovat a pochopila jejich zvláštnosti, že nechtějí být poháněni. Velmi cítí naše emoce a když jsme nepřítomní sami v sobě, odmítají spolupráci. Oslík vnímá náš stres jako ohrožení a neužívá si naší přítomnost,“ popisuje své začátky.

Oslí terapie odstartovala novou životní etapu

Studiem oslí povahy Maria zjistila, že tu fungují velmi podobné systémy, které se učíme ve školách teoreticky. Jsou zde úžasné paralely mezi naším - lidským světem a světem zvířat. „V té době jsem cítila, že už nechci dělat, co dosud, protože nehodlám skončit v rukou psychoterapeutů,“ podotkla.

A tím začala její nová životní etapa. Nejprve zkoušela oslí terapii sama na sobě a posléze ji začala poskytovat dalším zájemcům. „Dnes máme na oslíků jedenáct. Lidi pobyt s nimi baví, vrací se k nám. Mají z toho obrovskou radost i momenty, které jinde neprožijí. Pro každého je to sebepoznávací zážitek.

Není to jen o svezení a podívání se na zvířata. Naše programy jsou komplexní. Chceme, aby člověk zažil oslíka v přímé interakci, vyzkoušel si jeho vedení, čištění, sedlání a dozvěděl se o něm potřebné věci. V tom je obrovský přínos. Užívat si zvíře, ať už na farmě nebo na procházce,“ dodává Maria.

Oslíci mají zpomalovací a uklidňující efekt

Jak sama říká, osel je kočko-koňo-pes. Je to mazel, užívá si kontaktu s člověkem. Na druhé straně je to zvíře velmi nezávislé. „Jejich spolupráci a lásku si musíte zasloužit. Jsou to pohodáři, kliďasové. Z afrického prostředí, odkud pocházejí, jsou zvyklí šetřit si síly. Na všechno mají čas, nikam nepospíchají. Dobře si rozmyslí za co stojí vydávat energii. To je to, co bychom se od nich měli naučit. Oslíci nás zpomalí a uklidní. Tím nás mohou inspirovat a uvést do jiného časoprostoru,“ zdůrazňuje.

Maria Žižlavská si život na farmě pochvaluje. Z požadavků jejích klientů navíc vyplynulo i pořádání příměstského tábora, který zde provozuje druhým rokem. Jeden turnus skončil uplynulý pátek.

Maria se na farmě nevěnuje ale jen dětem a rodinám. Zkušenosti nabyté z vedení lidí uplatňuje dál při rozvojových aktivitách pro firmy, jako jsou školení jemných dovedností, takzvaných soft skills, nebo teambuildingy.

Úspěchy: Projekt Oslí stezka zvítězil v prvním ročníku Ceny hejtmanky 2018 Středočeského kraje a získal čestné uznání Grand Prix na výstavě ForFamily/ForHorse 2018 na PVA EXPO Letňany. "Osobně za velký úspěch považuji, že se k nám lidé sjíždějí za zážitkem i z daleka - z Ostravy, Brna, ale třeba i ze Slovenska, Rakouska nebo Německa," dodává Maria.

Hloupý jako osel?

"Osel není hloupý. Když se do osla člověk vcítí, žasne nad jeho moudrostí a inteligencí. Jejich zdánlivá tvrdohlavost, je ve skutečnosti opatrnost, která je nutná pro přežití v hornatých oblastech, odkud osli pocházejí. V případě, že cítí nebezpečí, zastaví se, přemýšlejí a vyhodnocují situaci. Nejvíce se mi líbí, že jsou osli věrní ve vztazích, neřeší hierarchii a žijí jako rodina. Pro lidskou společnost jsou velmi inspirativní," říká Maria Žižlavská.