Pracovníci podniku, kteří jsou dlouhé měsíce doma a je jich kolem 160, stále čekají alespoň na část svých výplat, aby měli z čeho pokrýt měsíční náklady. Lidé nedostali od června ale ani korunu. Někteří žijí na dluh, řada z nich chodí na brigády, přičemž většina lidí vyčerpala veškeré úspory.
„Poldováci žijí mizerně. Ten kdo může, našel si brigádu, ale to je minimum lidí. Je to pro ně strašlivé, opravdu. Tahle otřesná situace trvá už přes dva roky. Lidé, kteří měli našetřené peníze, už je utratili. Nemají ani na horší časy. Rozhodně budu apelovat na soudkyni, aby byl vydaný příkaz a zaměstnanci dostali své peníze, to znamená 80 procent platu, na který mají nárok. Bylo to součástí reorganizačního plánu,“ řekl předseda základní odborové organizace Poldi hutě Jozef Kónya.
Co bude s Poldovkou dál neví dnes prakticky ani personální ředitel Antonín Čimera. Přestože byla podniku před časem soudem povole-na reorganizace a část dlužných peněz lidé dostali, proces se zase zastavil, jelikož se jeden z věřitelů, společnost Metal Exchange, odvolal. Kdy dostanou lidé další peníze, nikdo netuší. „Výsledek jednání jsme měli znát už dávno, ale zatím se vše protahuje. Soudkyně vyhlá-sila nově termín jednání o reorganizaci na 6. listopadu,“ potvrdil Antonín Čime-ra. Prokuristou společnosti Poldi je Igor Vazhenin.
Pohledávky věřitelů vůči Poldi dosahují stovky milionů korun. Podnik tvoří ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelné zpracování. O firmu projevil zájem významný hráč na metalurgickém trhu. Vše se odvíjí od ceny, kterou za firmu požadují vlastníci. Podle obchodního rejstříku patří společnost Poldi skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru.
O tom, že by Poldovka neexistovala, v současné době nikdo oficiálně nehovoří. „Pokud se podnik rozjede, musí se investovat do oprav. To, že by Poldovka skončila, si nemyslím. Podmínkou ovšem je, aby se tu vyráběla i nadále kvalitní jakostní ocel. Pak bude podnik ziskový,“ uzavřel ředitel Čimera.
