Zdejší region je doslova protkán církevními stavbami. Některé z nich jsou dávno zapomenuté, do jiných byly za poslední roky vloženy investice. Přestože vedoucí památkové péče úřadů ve Slaném i Kladně shodně tvrdí, že většina církevních památek je stabilizována, i zde existují takové, jimž je možné pomoci jen stěží.

„Církevní památky na Slánsku jsou chráněny do té míry, že se nám podařilo opravit alespoň většinu střech. Jsou ale i výjimky jako kostel svatého Jakuba v Želenicích. Jedná se o raně středověkou stavbu, kde je potřeba přistoupit k rozsáhlé opravě,“ uvedl vedoucí odboru památkové péče Městského úřadu ve Slaném Vladimír Přibyl. Podle jeho slov je ale jednou z největších bolestí Slánska kostel svatého Izidora v Budeničkách, stejně jako tamní zámek, jenž ještě před devíti lety sloužil jako ústav sociální péče.

„O tuto památku se nyní stará řád školských sester svatého Františka. Sestra Cibulková mi před nedávnem napsala dopis, že i v loňském roce se postaraly o nejnutnější opravy za půl milionu korun. Řád zde navíc zajišťuje ostrahu objektu,“ řekl Vladimír Přibyl. Vzhledem k tomu, že v Budeničkách nejsou vyjasněny majetkové poměry a krajský úřad se zatím nevzdal části pozemků, kde stavba stojí, je složité získat perspektivního uživatele zámku. „Jednání na kraji se uskutečnilo, ale s nulovým výsledkem,“ doplnil Přibyl.

„Pozemky jsou zatíženy sporem o majetek Františka Oldřicha Kinského. Dále zazněly rozdílné názory na způsob převedení majetku. Předpokládám, že vráceno do rady a zastupitelstva to bude ještě v tomto pololetí,“ uvedl mluvčí Středočeského krajského úřadu v Praze Martin Kupka.
Kromě církve řadu oprav kostelů a kaplí financuje tradičně ministerstvo kultury, kraj a často i příslušné obce. Společnými silami se nyní daří opravovat kaple svatého Jana Křtitele v Ledcích, kostel Panny Marie v Pálečku, kostel Panny Marie v Pálči nebo kostel v Knovízi.

„Díky úsilí starosty Vladimíra Procházky z Klobuk se podařilo zachránit právě kostel v Pálečku a takových by bylo třeba mnohem více,“ doplnil Přibyl.
Podle jeho slov je jedinou účinnou obranou proti naprostému zničení církevních památek vedení účinného dialogu mezi církví a obcí.

V tomto směru zřejmě komunikace vázne zejména na Kladně a Kladensku, navíc církev se zde finančně na záchranných pracích svých památek v současné době nepodílí.

„Mám velice složitou roli neustále přemlouvat správce církevního majetku, aby se zajímali o stav památek a navázali dialog s představiteli města. To se zkrátka v některých případech nedaří,“ uvedla vedoucí památkové péče Magistrátu města Kladna Ivana Vopičková. Je tedy možné, že právě proto se ani po opakovaných urgencích nedaří sehnat peníze na opravu zdi a zvonice v areálu hřbitova u svatého Jana v Kladně–Dubí.

Podle slov zasvěcených by přitom stačila parta farníků a třeba i minimum peněz, které by byly upotřebeny na nejnutnější záchranné práce této památky. I když se mnozí obyvatelé Kladna domnívají, že se zkrátka opravuje jen tam, kam oko dohlédne, úředníci se snaží získané prostředky spravedlivě rozdělit všude, kde je třeba. „Půldruhého milionu korun je potřeba vložit do opravy kostela svatého Jiří v Libušíně, kde je v havarijním stavu zvonice, dále pak v Buštěhradu kostel Povýšení svatého kříže, kde se vyskytla dřevomorka. Kromě zmíněného dubského kostela je v neposlední řadě nutné opravit za dalších milion pět set tisíc korun střechu kostela Nanebevzetí Panny Marie na kladenském náměstí Starosty Pavla,“ uzavřela Ivana Vopičková.

Kateřina Husárová