Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic 10. června 1942, včetně Marie Šupíkové, ředitelku loni obvinili, že překrucuje fakta. Byla to reakce na televizní reportáž o údajném udání obyvatelky Lidic, která nahlásila četníkům svou židovskou podnájemnici.

 
Jelikož se za odstoupivší ředitelku postavila většina zaměstnanců PL i poslední přeživší lidická žena a nesouhlasí s postojem ministra Zaorálka, padly z jejich strany už první výpovědi. Otevřeně se k problematice vyjádřil i končící vedoucí propagace PL Filip Petlička.

Deset pracovníků Památníku Lidice podalo výpověď

„Během jednání s lidickými přeživšími 27. ledna, zástupci obce Lidice a zaměstnanci Památníku Lidice ministr kultury použitím výrazů ´nezajímá mě´ a ´kašlu na vaše argumenty´, urazil přítomné zaměstnance. Ty také přirovnal ke komunistickým funkcionářům 50. let. Po této zkušenosti se většina zaměstnanců Památníku Lidice nadále odmítá podílet na vědomém politizování paměťové instituce a na relativizování jejího významu.  Z těchto a dalších souvisejících důvodů podalo ke konci ledna výpověď z pracovního poměru 10 z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice,“ prohlásil Filip Petlička.
 
Petlička a jeho kolegové jsou toho mínění, že ať už ve výběrovém řízení bude vybrán kdokoliv, nastoupí do funkce se zřejmým, a Lubomírem Zaorálkem deklarovaným, zadáním: „Vycházet s většinou přeživších. To znamená předcházet si Oblastní organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu Lidice, především však její předsedkyni Janou Bobošíkovou s jejími věrnými „sestrami“ Veronikou Kellerovou (starostkou obce Lidice a členkou ČSBS), Renatou Hanzlíkovou (bývalou zaměstnankyní Památníku Lidice a členkou ČSBS) a Klárou Klímovou (bývalou zaměstnankyní Památníku Lidice a členkou ČSBS) a podílet se na tendenčním výkladu dějin,“ dodává Petlička.

Jana Bobošíková, kterou Deník zastihl v pondělí na veletrhu v Barceloně, se k prohlášení Filipa Petličky odmítá vyjadřovat. "Byla bych nerada, aby "kauza" byla rozmělněna do nějakých dojmologií o falšování historie nebo antisemitismu v Lidicích. Jde pouze o normální lidská pochybení, které se oni snaží nyní rozostřit, zamlžit, protože bylo naprosto neprofesionálním způsobem ublíženo Lidickým a zejména paní Šupíkové. Je to až bezprecedentní a nelidské,“ říká Jana Bobošíková.

Spojení s Janou Bobošíkovou ministr odmítá

Výroky Filipa Petličky ministr Zaorálek komentuje s tím, že Petlička neříká pravdu a vytrhává ministrovy výroky z kontextu. Odmítá i tvrzení, že by byl ve spojení s Janou Bobošíkovou či ji nějakým způsobem protežoval a zvýhodňoval.
 
„V Lidicích bylo minulé pondělí dost lidí, je možné si vše ověřit, co ministr říkal a v jakém kontextu. Jak už bylo mnohokrát řečeno, rezignace bývalé ředitelky Lehmannové souvisí s tím, jak nedostatečně a leckdy velmi necitlivě komunikovala s přeživšími lidické tragédie,“ potvrdila mluvčí Ministerstva kultury ČR Michaela Lagronová.
 
Zdůraznila i to, že ještě před tím, než ministr Zaorálek ředitelce Lehmannové nabídl, aby rezignovala, seznámil se pečlivě se všemi fakty, navštívil Lidice, sešel se s historiky a lidmi znalými situace v Lidcích, kteří nejsou napojeni na Janu Bobošíkovou. „Ti všichni bohužel potvrzovali, že paní Lehmannová neumí komunikovat s většinou přeživších, což považujeme pro funkci ředitele takové memoriální instituce za velmi důležité. Pokud jde o téměř mýtickou postavu, která, dle pana Petličky, tahá za nitky v pozadí, paní Bobošíkovou, s tou ministr v kontaktu není, nemluvil s ní, a dokonce Ministerstvo kultury odmítlo nedávno zapůjčit prostory Národního muzea Bojovníkům za svobodu pro jejich setkání,“ dodala mluvčí Lagronová.
 
Pokud jde o dobrovolný odchod části zaměstnanců PL, je to podle ministra Zaorálka sice nepříjemná událost, ale nijak zásadně to neovlivní ani neohrozí jeho fungování. „Navíc pouze dva odcházející zaměstnanci se dají považovat za skutečně odborné, zbylí odcházející vykonávají pouze obslužné či servisní činnosti jako třeba i pan Petlička,“ uzavírá Lagronová.

Na pozici ředitele památníku ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vypsal výběrové řízení. Zájemci se mohou hlásit do 14. února. Památník Lidice pečuje i o Památník Ležáky.