Na úplném začátku byla návštěva muzea panenek a medvídků v Troskovicích u Jíčína. Ojedinělá expozice zhruba tisíce panenek od zahraničních výtvarníků amerických, britských a německých natolik ovlivnila směr Miroslavy Novákové z Kladna, že si řekla, zkusím také vyrobit textilní hračku.
Nejprve výtvarnické panenky začala sbírat a pomalinku se seznamovala s jejich výrobou. Zhruba před třemi roky vyhlásila majitelka muzea soutěž o ručně vyrobenou panenku.

„Já se zúčastnila. Půlmetrové textilní panenky plněné ovčím rounem získaly napoprvé ocenění. Jsou to tak zvané waldorfské panenky s vyvazovanou tvarovanou hlavičkou, na vlásky se používá mohér i příze. Druhá soutěž, kterou jsem obeslala panenkou Lindou, byla v Blatné a také oceněná,“ svěřila se knihovnice Miroslava Nováková.

„Kolegyně mi říkaly, děláš samé holčičky, udělej taky kluka. Vznikl tak klučina Hubert vysoký sedmdesát centimetrů, v džínách a s prakem v kapse. Největší moje panenka oblečená do kroje je v troskovickém muzeu a měří metr a půl,“ doplnila.

Oceněná culíkatá panenka a mimino zdobí dodnes vitríny muzea. A když sklízí úspěchy doma, tak proč ne v zahraničí? Letos poprvé obeslala anonymní mezinárodní soutěž v německém Sonnebergu. V kategorii scénka - Krakonoš a květinoví skřítkové, získala dvě ocenění a v kategorii medvídků stříbrnou stuhu. „Obličeje textilních panenek musí být jednoduché. Mají přispívat k rozvíjení fantazie u dětí. Ovčí vlna má schopnost přijímat teplo a naopak i dávat, proto jsou příjemné na dotek. Právě trénuji na příští rok do Německa kategorii miniatura. Chtěla bych soutěž obeslat plstěným mini medvídkem, který se vejde do skořápky od vlašského ořechu. Určitě tam pojedu s Hubertem s Mariánkou. Neumím kreslit a jestliže mám nějakou představu, musím ji zrealizovat,“ dodala výtvarnice Nováková.

Břetislav Kostka