Tvůrkyně se již od mládí s oblibou věnuje ručním pracím a má ráda sběratelské panenky, proto zhruba před dvěma lety zavítala do Muzea panenek v Troskovicích. „Seznámila jsem se s majitelkou a ta mi řekla, že každoročně pořádá soutěž O nejkrásnější ručně šitou panenku a jestli bych neměla zájem se do soutěže zapojit. Neváhala jsem a tak jsem ušila svou první panenku. Na výstavě jsem se setkala s výtvarnicí Dagmar Jurčíkovou, která mě pozvala na celostátní soutěž Česká panenka v Blatné pořádanou sdružením loutkářů a panenkářů od roku 2001. Tam jsem se umístila mezi vítězi v kategorii panenka na hraní. Letos už jsem se soutěže zúčastnila ve čtyřech kategoriích a ve dvou z nich jsem zvítězila,“ řekla tvůrkyně waldorfských panenek.

Tajemství waldorfských panenek spočívá ve správném vyvázání hlavičky, které jí dá tvar obličeje a tak je na rozdíl od jiných textilních hraček více podobná skutečnému člověku a tím je ale její výroba náročnější. „Jedna z podmínek soutěže je, že celá panenka musí být vyrobena ručně, a to včetně oblečení. S tím, že se této činnosti věnuji jen po večerech, mi výroba jedné figurky trvá asi týden. Všechny moje hračky také mají pohyblivé ruce i nohy,“ řekla Nováková a dodala, že aby její výtvory skutečně plnily funkci hraček, šije postavičky z ovčího rouna, a proto se dají i vyprat.

„Občas vyrábím panenky pro své známé a někdy jim je dávám jako dárky. Navíc kolegyně z práce mi vždy novou panenku pojmenují a tak už vím, že když mi někdo řekne, že bych chtěl ušít Julinku, který typ postavičky to je,“ sdělila Kladenskému deníku autorka, jejíž první a druhý výtvor si mohou v rámci stále expozice prohlédnout návštěvníci muzea panenek.