Za pomoci jeřábu byly originální zvířecí skulptury instalovány na svá místa a postupně budou všechny pevně ukotveny do země, zasypány a okolní terén upraven.

Děti se při návštěvě parku mohou těšit na na lva, muflona, dikobraza, jezevce, medvěda, psa dinga, vlka obecného, šakala a dvě kozy domácí. Součástí zooparku bude i potrubní telefon, který přenáší zvuk ke třem sochám. Dětem tak vznikne další interaktivní prvek.

Sochy nejen krášlí prostor parku, ale jsou také funkčními herními prvky. „Dříve zpustlé místo vedle ulice Dr. Foustky je ideální pro setkávání a bezstarostné hraní dětí. Dnes řešíme mnoho podnětů na zrušení dětských hřišť nebo jen laviček mezi bytovými domy. Park zoologická je v bezprostřední blízkosti sídliště i rodinné zástavby, přitom není umístěn nikomu takzvaně pod okny. Další etapou bude zelené propojení parku i Sítenského údolí s parkem u Kročehlavského rybníku,“ řekl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). Akce vyšla na 1,4 milionu korun.

Na pěší zóně ve Slaném porazila chodkyni dodávka.
Na pěší zóně ve Slaném porazila chodkyni dodávka

Projekt je dílem architekta Jana Červeného, který už s městem v minulosti spolupracoval na návrhu úprav jiné části údolí. Zvířata jsou vyrobena z keramiky, která je odolná výkyvům počasí i mechanickému poškození.

Kromě budování Zoo parku byla revitalizaci podrobena i celá tato lokalita. Nově zde zapustilo kořeny 72 stromů, 312 keřů a více než tisíc dalších rostlin. Renovace se dočkalo i schodiš-tě navazující na ulici Bellevue. Včetně veškerých terénních vyjde akce přibližně na deset milionů korun. Jednu z mála stop na kladenskou zoologickou zahradu, lze nalézt na interne-tových stránkách projektu Kladno_minulé. Původní zookoutek byl založen díky zájmu učňů a ochotě vychovatelů z nedalekého Gottwaldova domova mládeže.

„Do internátu přišli v roce 1961 učňové z východoslovenských železáren, kteří měli velmi silný vztah k přírodě a práci se zvířaty. Vychovatelé jim tehdy umožnili starat se o drobná zvířata. „Začalo to andulkami a následně přibyly i větší kousky. Přišel hajný a nabídl lišku, příště někdo donesl dvě kuny,“ zavzpomínal na portálu Kladno minulé vychovatel Jaroslav Horák. Posléze se z hygienických důvodů přestěhoval zookoutek do ulice Dr. Foustky.

Zoo navázala kontakt se Státními cirkusy a varieté a odtud získala již nepotřebná zvířata. Tak se v areálu ocitl lev, medvědi hnědí i medvědi malajští. Další zvířata (mývalové, dikobrazi, šakal, psi dingo, vlk, opice, mufloni a někteří kopytníci) byla získána z jiných zahrad, například z Prahy, Děčína, Chomutova či Karlových Varů. Ve spodní části zahrady bylo jezírko, kde byly husy a kachny. V klecích jiní opeřenci. Pražská zahrada darovala páva. Zoo byla uzavřena počátkem sedmdesátých let. Nově jmenovanému řediteli spojených oceláren se prý tato činnost nezdála ideově na výši. Zahradu na krátký čas převzalo město a pak byla definitivně zrušena. A co se stalo se zvířaty? Některá byla vrácena do malých zoologických zahrad,či zookoutků v Děčíně a Slaném. Jak skončil na jatkách, poníci a osli na pout. Jiná zvířata dožila v zahradě Jaroslava Horáka ve Hřebči.

Ilustrační foto.
Mladí Rytíři plení moravská kluziště