Park u Benaru. Oáza klidu v sousedství budovy, která byla odjakživa Slaňáky vnímána jako zámeček přesto, že se nejedná o sídlo aristokratů.

Romantické prostředí v klidné vilové čtvrti. Všude zeleň, od jara do podzimu šumějící stromy. Slyšet jsou odpaly minigolfových míčků, v dáli pokřiky chlapů u volejbalové či tenisové sítě nebo štěbetání dovádějících dětí u bazénů, na pískovišti a prolézačkách. Takový býval městem provozovaný park u někdejší přádelny Benar ve Slaném.

Idyla pro Slaňáky skončila v devadesátých letech minulého století. Fabriku a vše s ní související získali v restituci původní majitelé. Současným vlastníkem je řadu let soukromá turecká společnost.

Využívá areál jen zpola a již několik roků přichází s návrhy k jeho rekonstrukci a výstavbě. Kvůli tomu, že se jedná o privátní pozemky, park byl časem veřejnosti uzavřen. Jak šel čas, začaly neudržované plochy chátrat.

První vzalo za své minigolfové hřiště, postupně dětské prolézačky a další. Dříve potěšení pro oko, dnes žalostný stav. Pusto, prázdno. Živo je snad jen v domku někdejšího správce, kam se před nedávnem nastěhovala romská rodina s dětmi.

Zhruba ve stejné době přišli turečtí majitelé s návrhem, že dvouhektarový park přenechají městu za korunu. Slaňáci zaplesali. Neradovali se dlouho. Zastupitelé nyní v březnu tuto variantu neodsouhlasili a park za korunu nechtějí.

Jedním z důvodů je údajně nedostatek finančních prostředků na jeho následnou údržbu. Vzhledem k tomu, že většina oslovených Slaňáků to vnímá jako špatné rozhodnutí zříkat se pozemků, jsou informací zaskočeni a rozladěni.

„Bydlíme naproti parku a je ho velká škoda. Bývalo to překrásné místo k odpočinku pro všechny generace. Jsem určitě pro to, aby pozemky zase patřily městu. Jen velice neradi se díváme jak místo chátrá,“ řekla Květa Kühnelová.

Přestože odmítnutí takového majetku lidé jen stěží chápou, starosta Rubík argumentuje věcně. „Jednatel turecké společnosti nám každého čtvrt roku překládá jiné návrhy a studie, jakým způsobem se bude ubírat výstavba v lokalitě. Dokud nebudeme znát přesný podnikatelský záměr Turků, co se vedle parku bude dít, nestojíme o tento závazek. Naše rozhodnutí ale není definitivní,“ vysvětlil starosta Ivo Rubík (ODS).

Dodal, že nechce riskovat bezpečnost veřejnosti, když v sousední neoplocené části číhá nebezpečí například v podobě zbytků neodstraněných zchátralých staveb. Starostův názor podporuje kupříkladu spolustraník Ladislav Schneider (ODS): „Dar není dobré přijímat, dokud se Turci nevyjádří jasně.

Názory a argumenty jedné strany jsou nepřijatelné pro ty, kteří se obávají, že podruhé už město lukrativní nabídku za korunu zkrátka dostat nemusí.

„Když nám chce někdo dát 18 tisíc metrů čtverečních za korunu, co nám brání převzetí? Proč se toho bojí úředníci i zastupitelé? Když jsme se nebáli převzít kasárna, kde potenciální ekologické časované bomby hrozily mnohem více. Čeho se bojíme?“

S takovou poznámkou vystoupil na zastupitelstvu Ladislav Peška (KSČM). Podle jeho názoru by se mělo město parku ujmout právě z hlediska bezpečnosti. „Mám na mysli staré stromy. Jejich větve přesahující přes ploty by mohly ohrozit životy lidí,“ uzavřel Peška. 

„Jednoznačně jsem hlasoval pro převzetí parku. I když si uvědomuji, že by to pro město znamenalo nárůst finančních prostředků na údržbu městské zeleně, stále si myslím, že je park natolik v dobrém stavu, že příliš enormní by ta částka nemusela být. Víc vidím pozitivních dopadů.

Park vnímám jako výrazný krajinný prvek, jichž nemáme ve městě zase až tolik,“ řekl místostarosta Slaného Jaroslav Hložek (bez politické příslušnosti za TOP 09 a SNK Volba pro Slaný).