Vápenné pece v areálu bývalé Vojtěšské huti, jeden z typických průmyslových symbolů města Kladna, byly prohlášeny za kulturní památku. Začátkem května o tom rozhodlo ministerstvo kultury. Podstatně se tak zvýšila šance na jejich zachování a případnou opravu.

Značný podíl na výše zmíněném kroku má občanské sdružení Kladno-Koněv. Právě jeho člen Tomáš Voldráb podal ministerstvu žádost o prohlášení vápenek kulturní památkou. „O technické stavby se zajímám už leta a tyto objekty dokumentuji. Mezi další velmi zajímavé patří například vrátnice Poldi Hütte, zavážecí věž koksoven, ale také Thomasův konvertor v zahradě Bachrovny,“ řekl Kladenskému deníku Voldráb, kterého podpořilo při jeho snaze další občanské sdružení Kladno +- Záporno, a také primátor Dan Jiránek, Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT a geolog Václav Cílek. „Vápenné pece stojí za to zachránit. Přestože se už nezachovaly v původní podobě, staly se určitým symbolem a navíc mají různé technické zvláštnosti,“ uvedl pro webové stránky ČVUT Benjamin Fragner.

Areál bývalé huti Koněv, který zaujímá obrovské plochy kontaminované zeminy v blízkosti centra města, je pro kladenský magistrát poměrně velkým problémem. „Můžeme tak ocenění, jehož se vápenkám dostalo, chápat jako velký úspěch. Je to známka, že některé stavby v této průmyslové zóně mají velký význam. Jsou dokladem historického vývoje Kladna, životního způsobu a prostředí společnosti města proslulého hutnictvím a železářstvím,“ prohlásil Voldráb.

Vápenky jsou v současné době v majetku soukromé společnosti První železářská Kladno. „Máme zájem vápenné pece v rámci integrovaného programu rozvoje města koupit a opravit. Věříme, že po prohlášení kulturní památkou se podaří snížit jejich cenu, neboť o památky se musí vlastník starat lépe než o prosté industriální dědictví,“ řekl kladenský primátor Dan Jiránek.

Podle jeho slov už město s firmou vstoupilo do jednání o případném odprodeji objektu. Poté by na jeho opravu a údržbu nejspíše využilo dotací z projektů Evropské unie. Také sdružení Kladno-Koněv může získat peníze z fondů EU na sanaci vápenek. Ty lze poté využít pro potřeby turismu jako jednu z ikon industriálních památek na Kladensku.

„Pece jsou v relativně dobrém stavu. Na jedné z nich už ale začíná vypadávat zdivo,“ nastínil situaci Voldráb. S případnou záchranou objektu proto není dobré moc otálet.

Čtyři šachtové vápenné pece v areálu Vojtěšské huti byly postaveny v letech 1927 až 1929. První dvě byly uvedeny do provozu v srpnu a září 1928, další dvě v říjnu roku následujícího. S rozšířením provozu v huti postupně přestávaly stačit, proto byla v roce 1940 zahájena výstavba páté pece.
Ukončení jejich provozu na konci sedmdesátých let souviselo se zastavením produkce surového železa v Kladně. Tím ztratilo předpalování vápence, dováženého z lomů v okolí Berouna, vysokopecním plynem smysl.

Dvě z pecí, nesoucí označení I a II, byly zbořeny. Do začátku roku 1997 byly ze zbývajících odstraněny mostky, výtahy, kouřovody a veškerá strojní technologie.