Pokračuje tak kauza kolem zatčení středočeského hejtmana Davida Ratha. Hýbe všemi médii a řeší se snad
v každé domácnosti. Je nemocnice v ohrožení? Dotýká se to samotných pacientů či zaměstnanců? Vyjeli jsme se na vlastní oči podívat a zjistit, jaká panuje situace.
Naše kroky pochopitelně směřovaly nejdříve do perly areálu, moderního Centra akutní medicíny. Podle pohledů zaměstnanců na recepci nepatří novináři mezi nejvítanější hosty. S úmyslem nebudit hned příliš pozornosti jsme zamířili raději o dvě patra výš mezi pacienty oddělení chirurgie. Na chodbě jsme potkali odpočívající starší pacientku Jaroslavu, která se s námi ochotně dala do řeči.
„Dnešní doba se mi zdá být opravdu hnusná. Moc tomu nevěřím, že pana Ratha tak najednou překvapili se sedmi miliony v ruce. Jeden hází špínu na druhého. My jako pacienti této nemocnice žádnou změnu nepociťujeme. Personál se o nás stará opravdu vzorně," pochvalovala si péči.
"Mezi pacienty se tahanice kolem Ratha a paní ředitelky Pancové skoro neřeší a ani se na to sestřiček neptáme. Víme jen to, co dávají ve zprávách," dodala s úsměvem žena v růžovém župánku.
Naše snahy o navázání rozhovoru se zaměstnanci se dlouho nesetkávaly s pochopením, než jsme u výtahu narazili na doktora, který byl trochu sdílnější. „Překvapí to, když se říká, že není na výplaty – a pak se u někoho najde pod podlahou třicet milionů," neskrývá ironický úsměv lékař, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován. „Zaměstnanci na celou kauzu ještě nemají vyhraněný názor, všichni čekají, jak se to vyvrbí," pokračuje a ve spěchu se s námi loučí.
Jeho slova cestou dolů výtahem potvrdili i další zástupci personálu nemocnice. „O naši budoucnost se vlastně ani nebojíme, protože vůbec nevíme, o co jde a jak to dopadne," říká zdravotní sestra a vedle stojící sanitář souhlasně pokyvuje hlavou a přidává: „Sice se tu projelo více peněz, než je v jiných nemocnicích možná běžné, ale už to tu zkrátka stojí, tak nám to nikdo nesebere." A zatím nikdo nesebral ani desítky Nemocničních listů, které na všech stolech po celé nemocnici hejtmana Ratha oslavují.
V příjemně zařízeném atriu zrovna tráví volnou chvilku s návštěvou další pacient, který neodmítá prosbu o krátký rozhovor. „Jako rodilého Kladeňáka mne situace s naší nemocnicí samozřejmě zajímá. Sleduji to v televizi i v rádiu. Ale když mi přijde návštěva, tak se o tom více nebavíme, máme jiné starosti. Zajímáme se o vlastní existenci," dává jasně najevo, že obyčejných pacientů se nepříjemná situace kolem vyšetřované ředitelky Pancové netýká.
Kde jinde nasát atmosféru a vypátrat co nejvíce zajímavostí o nemocnici i jejich zaměstnancích? V bufetu, kde se scházejí pracovníci, pacienti i návštěvníci! Michal, jeden ze spolumajitelů, nás ochotně přivítal a bez rozpaků se rozpovídal: „Když průšvih na Kladně, tak pořádnej! Nejdříve to byli dopraváci a teď Rath. Ale lidem to přijde podivné, mají pocit, že to na něj bylo připravené," začíná své povídaní.
A pokračuje i o osobním setkání s ředitelkou nemocnice. „Mám to tu tři týdny a před kolaudací se paní ředitelka přišla osobně představit. Byla to velice sympatická a příjemná dáma. Potřásli jsme si rukou a popovídali jsme si. Chtěla, abychom tu drželi ceny pro obyčejné lidi. Původně jsme zde chtěli mít pouze ovocný stánek, ale paní ředitelka nám slíbila, že pokud sortiment rozšíříme a technicky kantýnu vybavíme, umoří nám naše investice z nájmu. To mi od ní přišlo takové lidské," vzpomíná.
A to i na dobu, kdy navštěvoval ještě starou nemocnici. „Byl jsem operován před pár lety ještě na staré chirurgii a už tehdy jsem si nemohl na péči vůbec stěžovat. Staral se o mne mladý lékař, sestry byly perfektní," loučí se s námi.
A my odcházíme pryč s pocitem, že kauza Rath nemá na běžný chod nemocnice žádný vliv.
Autoři: Michal Káva, Sylvie Petráková
