Jelikož je majitelkou krevní skupiny s označením nula, její tělní tekutinu může přijmout kdokoli. Žena s univerzální krevní skupinou je s nadsázkou univerzální i v životě. Dáma v nejlepších letech, která daruje krev dlouhých 42 roků, pracuje jako hlavní pokladní v obchodním domě u Prahy.

Ve volném čase se věnuje pečení vyhlášených a originálních dortů pro své blízké a kamarády, třikrát týdně vede cvičení v hřebečském Sokole, jak s dětmi, tak s dospělými, a když skončí školní rok, vyráží coby hlavní vedoucí s partou dětí na tábor do přírody v Jesenici u Rakovníka. Do pořádní táborů na Jesenici se postupně, jak šel čas, zapojila celá rodina. Ať už manžel Karel, se kterým se Petruše kdysi na jiném táboře seznámila, tak dcera Ivana i syn Tomáš.

K dárcovství přivedly Petru Nyklovou prodělané operace, kterých zamlada podstoupila hned několik za sebou. Po průmyslovce nastoupila do práce v kladenské Poldovce. Tam se jí ale stal na soustruhu velmi vážný úraz na levé ruce. Po operaci měla v horní končetině devět šroubů, které bylo za čas potřeba vyndat. Zanedlouho následoval porod císařským řezem.

„Tehdy jsem si řekla, že když jsem stála někoho tolik krve, bylo by dobré to druhým oplatit a rozhodla se pro dárcovství. Podle možností chodím na odběry zhruba dvakrát ročně, protože ženy nesmějí dávat krev tak často jako muži," říká Petruše Nyklová. Počínaní maminky se zalíbilo i dceři Ivaně, která se pro stejnou činnost rozhodla zhruba před deseti lety. Jelikož je Ivana zdravotnicí a denně se věnuje v Motole vážně nemocným dětem, ví velmi dobře, jak je vzácná tekutina pro záchranu života důležitá.

Petruše Nyklová převzala na kladenském magistrátu, stejně jako další dárci, za svoji bohulibou činnost krásné ocenění, květinu i dárky z rukou Stanislavy Klicmanové Maříkové, předsedkyně oblastní výkonné rady Českého Červeného kříže Kladno.

Vzhledem k tomu, že jsou obě dámy ze Hřebče, pojí je i letité přátelství, přičemž v Sokole společně cvičí kalanetiku.