Jejich bodnutí je nepříjemné a bolestivé. V té lepší variantě je následkem jen zarudnutí a menší svědivý či pálivý pupínek. Někdy ovšem může dojít k závažné život ohrožující alergické reakci a bodnutí může znamenat i smrt. Na umření si jistě po bodnutí vosy připadala i osmapadesátiletá žena ze Slaného.

Ačkoliv ji v mládí hmyz bodl bez následující reakce několikrát, po štípnutí do paty při procházce v lese okamžitě začala natékat. „Stihla jsem z lesa ještě dojet do nemocnice. Svědilo mě celé tělo, ale čím víc jsem se škrábala, tím víc jsem natékala. Zalehly mi uši a přestala jsem slyšet. Ulevilo se mi až když jsem dostala kalciovou injekci, ale úplně jsem splaskla až po třech dnech,“ popsala postižená žena svůj zážitek z letní procházky lesem.

Evidentně má podobných zkušeností stále více lidí. „Jenom v úterý jsme vyjížděli čtrnáctkrát k případům pobodání hmyzem ve středních Čechách. Od začátku tohoto týdne eviduje záchranná služba Středočeského kraje pět zásahů na Kladensku. Důležité je nejen umět dobře poskytnout první pomoc po pobodání, ale zaměřit se zároveň na prevenci, tak aby k bodnutí vůbec nedocházelo,“ vysvětlila mluvčí Záchranné služby Středočeského kraje Tereza Janečková.

Procházky přírodě vyžadují jistou opatrnost. V zemi, ve starých kmenech, pařezech a hromadách dřeva se mohou skrývat vosí i sršní hnízda. Důležité je s tímto faktem počítat a hmyz nedráždit prudkými pohyby. Pokud nastane vyrojení vzteklých včel, doporučují odborníci rychlý ústup. Stejně tak i chataři, kteří se přijedou po roční pauze rekreovat, mohou narazit na nové nájemníky. V těchto situacích je dobré vosy, včely či sršně nedráždit a jejich likvidaci nebo přesun nechat na odbornících včelařích, popřípadě na hasičském záchranném sboru, který hnízdo zlikviduje.

Svůj význam má i prevence při jízdě na kole. Stává se, že vosa vletí cyklistovi pod trikot nebo pod helmu a může tak nešťastníka bodnout i několikrát po sobě. „Doporučujeme při jízdě na kole používat přiléhavé oblečení a helmu, která má v otvorech síťky určené proti hmyzímu bodnutí,“ informovala Tereza Janečková.

Největší nebezpečí s fatálními následky je spolnutí bodavého hmyzu nebo jeho vniknutí do dutiny ústní a případné pobodání, což může mít za následek otok hrtanu a dušení. Vosy často spadnou do slazených nápojů i piva a často lezou dovnitř láhve, kde nemusí být dobře vidět, a proto hrozí jejich vypití. Stejně rizikové je i pojídání ovoce, sladkostí, například lízátek, na které vosa ráda usedne. Dotyčného pak může bodnout do ústní dutiny, jazyka, uvnitř krku, ale i v hrtanu a jícnu.

Pokud již dojde k pobodání, je bezpodmínečně nutné poskytnout postiženému první pomoc. „Dobré je ochladit lokálně místo bodnutí a otok obkladem nebo studenou vodou. Pokud je dotyčný alergik, hrozí u něj otok takzvaného anafylaktického šoku. V tomto případě a v případě bodnutí do krku či v dutině ústní je třeba volat záchranou službu. Při pobodání do krku či do úst se může hrtan zúžit, což často vede k dušení lidí, i když nejsou alergici. Proto je třeba v těchto situacích volat vždy rychlou lékařskou službu na čísle 155,“ popsala možnou situaci mluvčí.

Lidé, kteří mívají po bodnutí prudkou alergickou reakci a hrozí u nich anafylaktický šok, by měli být od lékaře vybaveni injekcí, již si v případě nutnosti aplikují do svalu. Nejčastější projevy alergické reakce a anafylaktického šoku jsou lokální otok postiženého místa, kopřivka, svědění, otok hrtanu, zhoršená průchodnost dýchacích cest a následné dušení, záchvat podobný astmatickému, pokles krevního tlaku, bezvědomí, někdy i zástava srdeční akce a dechu až úmrtí. Rozvoj závažných problémů není okamžitý, příznaky se začínají objevovat po několika minutách od bodnutí. Z tohoto důvodu se málokdy stává, že záchranná služba nepřijede včas.