Program v Lidicích začal bohoslužbou na základech kostela svatého Martina, kterou sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner. Zúčastnili se jí mimo jiné předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nebo guvernér České národní banky Aleš Michl.

Podle Graubnera si lidé v Lidicích připomněli, co může způsobit lidská zloba, když je spojena s omylem v myšlení, které ovládá zrůdná ideologie. "Modlíme se za oběti a zároveň myslíme na to, co se děje ve světě dnes, nejen na nedaleké Ukrajině. Jako by se svět vůbec nepoučil a musel opakovat tak bolestné zkušenosti," uvedl Graubner.

Památku lidické tragédie přijel uctít například i šestaosmdesátiletý Jiří Pokorný z Berouna, který byl v Lidicích poprvé v září 1945 se svým otcem a později se podílel na obnově obce. "Když mě se přivezl otec v roce 1945, tak jsme stáli tady nahoře a on se rozplakal a řekl, že tohle se už nesmí opakovat. Od té doby jsem tady několikrát do roka, a jakmile mi přijedou nějací příbuzní, tak je přivezu sem a vyprávím jim, co jsem slyšel od mého táty," řekl Pokorný ČTK.

Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.