Porušením zákona o státní památkové péči by se vystavila možné pokutě až čtyři miliony korun. Shromáždění monitorovaly v jednu chvíli tři policejní hlídky. Proti účastníkům nezasáhly.

„Lidice byla tragická událost. Ale ještě před ní se v této vesnici našli dva kluci, kteří měli odvahu, vojenské vzdělání a našli si cestu do světa a bojovali proti nepříteli. Snažíme se vysvětlit, že se jedná o pomník jim dvěma, ale i všem dalším odvážným mužům, kteří odešli do zahraničí a ukázali, že je potřeba se zlé vůli vzepřít," řekl Kladenskému deníku předseda spolku pro výstavbu památníku Miroslav Kaliba, syn nejstarší žijící pamětnice lidické tragédie – Miloslavy Kalibové.

Odhalení základního kamene se zúčastnil také například Horákův synovec Antonín Nešpor, již jmenovaná Miloslava Kalibová nebo brigádní generál Emil Boček. Stavbu památníku podporuje okresní i kladenská organizace Českého svazu bojovníků za svobodu nebo Sokolská župa Budečská.

Podle Miroslava Kaliby bylo poklepání na památník pouze prvním krokem u příležitosti 100. výročí narození obou lidických mužů. „Nyní nejsem schopen říct, jak bude památník vypadat a zda vznikne za tři nebo pět let. Musíme sesbírat finanční prostředky, vyhlásit veřejnou soutěž o podobu památníku za účasti odborníků a památkářů a čekají nás další jednání s vlastníkem pozemku, tedy státem, a úřady," řekl.

Vybudování památníku má však i řadu odpůrců. Proti je místní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu, vedení obce i Památník Lidice.

Odpůrci poukazují například na to, že Lidice jsou symbolem utrpení civilních obyvatel, zejména dětí, a není vhodné sem umísťovat žádný památník vojákům. Po Stříbrném a Horákovi jsou už v Lidicích pojmenovány dvě ulice a v areálu Památníku Lidice mají umístěnu pamětní desku. Ta je ale podle podporovatelů stavby památníku naprosto nedůstojná.

V nesouhlasném prohlášení Památníku Lidice k sobotnímu shromáždění mimo jiné stojí, že dosud nebylo dosaženo všeobecné dohody o názvu pomníku, jeho podobě, rozměrech a tak dále. „Akceptujeme vybudování pomníku pouze lidickým občanům, Josefu Horákovi a Josefu Stříbrnému, nikoli však Památníku příslušníkům československé armády 1939-1945… všech, kteří splnili přísahu republice…," je oficiální stanovisko Památníku Lidice.

V minulých dnech se v Lidicích také uskutečnila podpisová akce proti záměru nový památník vybudovat. Svůj autogram na ní dalo přibližně sto čtyřicet obyvatel vesnice.

Horák a Stříbrný v Británii sloužili u různých armádních složek podle svých odborností. Koncem války se sešli u 311. bombardovací perutě. Po návratu do vlasti je většina přeživších lidických žen mezi sebe nepřijala a nestali se tak obyvateli nově vybudované vesnice. Josef Horák emigroval zpět do Británie, kde zahynul při cvičném letu v roce 1949. Stříbrný byl po nuceném odchodu od letectva vězněn za údajné protistátní výroky. Alespoň zde našel u lidických žen podporu, na jejímž základě byl z vězení propuštěn. Zemřel zapomenut v ústraní v Písku v roce 1976.