Polní cesta ve Slatině vydala tajemství ukryté tisíce let

31. 5. 2018

Slatina - Dělníci, kteří v obci Slatina na Kladensku kousek před odbočkou na Zvoleněves pracovali na rozšíření polní cesty, se nestačili divit. Pod nánosem zeminy narazili na osm pravěkých hrobů s lidskými ostatky. Objev, který se opravdu nevidí každý den, okamžitě oznámili archeologům. Srdce vědců zaplesala. Hroby totiž ukrývaly lidské kostry v polohách v jakých se pohřbívalo v dobách nejméně 2500 až 2200 před naším letopočtem.

Při rozšiřování polní cesty ve Slatině objevili dělníci osm pravěkých hrobů.

Kliknutím zvětšíte

Při rozšiřování polní cesty ve Slatině objevili dělníci osm pravěkých hrobů. | Foto: Martin Nič

Jak se Kladenskému deníku podařilo zjistit, mužská těla ležela pohřbená ve skrčené poloze na levém boku hlavou k severu a ženy byly pohřbeny na pravém boku hlavou k jihu. Obličej v obou případech směřoval k východu. Nález prostřednictvím fotografií podrobněji popsal doktor Miroslav Dobeš, jenž je specialistou na celé období doby kamenné. Tento odborník je zároveň i zástupcem vedoucího pravěkého oddělení a je správcem archeologických sbírek Archeologického ústavu akademie věd České republiky, Praha. Jak ale Kladenskému deníku sdělil, jejich pražský archeologický ústav nález nezkoumal. „Patrně to byla nějaká soukromá obecně prospěšná archeologická společnost. Sám bych rád věděl, jaká organizace hroby vykopala,“ dodal Dobeš.

„Jde o hroby archeologické kultury, které se říká kultura se zvoncovitými poháry podle typických pohárů ve tvaru zvonu, které bývají bohatě zdobené kolkováním - samozřejmě nejde o jediný keramický tvar dané kultury, v hrobech se vyskytují i jiné keramické třídy, např. mísy, koflíky, džbánky atp. (jak je tomu i ve Slatině). Kromě keramiky se v hrobech můžeme setkat s různými šperky (měděné a zlaté součásti diadémů, jantarové korálky, kostěné knoflíky, kostěné a měděné jehlice atp.), a to převážně v hrobech ženských. Mužské hroby bývají kromě keramiky vybaveny lukostřeleckou výbavou (dřevěné luky se pochopitelně nedochovaly, ale v hrobech se vyskytují pazourkové hroty šípů a nátepní destičky) a často i měděné dýky,“ dodal vědec.

Pohřebiště v několika málo případech dosahují podle Miroslava Dobeše počtu okolo dvaceti hrobů, obvykle jsou zachyceny jenom jejich části, což je zjevně i případ Slatiny. V Čechách jsou takto zachyceny stopy více než jednoho sta pohřebišť. „Většinou však jde o starší nálezy bez bližších okolností, každá nová lokalita s dobře prozkoumanými hroby je proto z analytického hlediska neocenitelným příspěvkem k poznání diskutované arheologické kultury. V tom tkví největší přínos nově zjišťovaných nalezišť, k nimž se řadí i lokalita ve Slatině,“ uzavřel Miroslav Dobeš.