„Podzemní kontejnerová stání jsou jednoznačně pozitivní pro město a jeho obyvatele. Samotné nádoby mají větší kapacitu proti klasickým kontejnerům, navíc je veškerý odpad pod povrchem, tedy nijak neobtěžuje okolí svým vzhledem nebo například zápachem. Řešení, které jsme zvolili na Kladně, je rozhodně vhodné i pro další obce, jediný nárok klade na samotné uživatele, kteří musí své chování při separování odpadů přizpůsobit velikosti vstupních otvorů,“ vysvětluje mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková, která zároveň informuje, že v Kladně bude letos dokončen projekt na vybudování 31 hnízd s podzemními kontejnery. Poslední kontejnerové stání by mělo být zprovozněno v červnu. Aktuálně je v Kladně v provozu více než polovina plánovaných míst, tedy 17 kontejnerových stání podzemních kontejnerů.

To, že by toto inovativní řešení kontejnerů mohlo bodovat nejen ve městech, dokazují například také Kamenné Žehrovice. Tam polopodzemní kontejnery fungují už od konce roku 2013, a tak o jejich zřízení začínají přemýšlet i další. „Podzemní kontejnery máme v obci už několik let a jsme s nimi náramně spokojeni. Nyní máme celkem sedm kontejnerových hnízd. Při jejich budování bylo pro nás velmi důležité, aby byly rozmístěny rovnoměrně po celé obci,“ řekla starostka Kamenných Žehrovic Soňa Černá, podle hraje důležitou roli to, jestli má obec dostatek vhodných pozemků, kde by šlo podzemní či polopodzemní kontejnery vybudovat.

Po vzoru svých sousedů chtějí kontejnery nyní vybudovat Žilinští, kteří měli možnost se k věci vyjádřit ve veřejné anketě. „Určitě polopodzemní kontejnery chceme, nedávno jsme zažádali o dotaci. Budeme je ovšem dělat pouze v případě, že bychom ji dostali, a to budeme vědět zhruba za tři měsíce. Toto řešení nakládání s odpadem se mi líbí, v obci by byl mnohem větší pořádek. Vývozy by byly v případě těchhle kontejnerů méně časté, takže bychom i na tom ušetřili,“ vysvětluje starosta Žiliny Václav Hamouz. Podle projektantů by kontejnery měly obec vyjít asi na 3,6 milionu, z čehož by zhruba 85 procent tvořila dotace. Výběrovým řízením by se ovšem měla cena ještě značně snížit.

O možnosti podzemních kontejnerů přemýšleli také v nedaleké Družci. „Myslím si, že je to zbytečně drahé. Nezdá se mi navíc, že by tím šlo nějak ušetřit, spíše naopak. Peníze raději investujeme jinde. Samozřejmě je ale hezké, že kontejnery nejsou vidět, o což se už u nás v obci snažíme delší dobu,“ řekl pro Kladenský deník družecký starosta Zdeněk Kofent. Ve Družci zatím užívají klasické kontejnery, ty ovšem mají obehnané různými plůtky tak, aby nebyly z dálky vidět.

O kousek dál, v Doksech na Kladensku, mají na nakládání s odpadem zcela jiný systém. Tam už patnáct let funguje pytlový systém, který se obejde bez jakýchkoliv kontejnerů. „Každý člověk si zakoupí na obecním úřadě pytle podle druhu odpadu, ty pak pouze jednou měsíčně vynese před svůj dům. Zdá se mi, že je to nejlepší řešení. Předtím jsme měli klasické kontejnery, které jsme zrušili i kvůli nepořádku, který kolem nich byl. Takhle lidé nemusí s odpadem chodit daleko,“ líčí starosta Doks Jiří Junek. Podle jeho slov aktuální systém napomáhá také samotnému třídění odpadu. Protože odevzdávání odpadu není anonymní, občané ho prý třídí svědomitěji.

Výstavbu polopodzemních kontejnerů už zahájili ve Stochově. Ve dvou etapách by tam mělo vzniknout celkem osm kontejnerových stání. Při výběru typu kontejnerů tam byl kladen důraz na zachování komfortu občanů při likvidaci separovaného odpadu – velký otvor pro vhazování odpadu.

Ve Slaném podzemní kontejnery zatím nejsou, nicméně byly architekty navrhovány jako součást studie budoucí podoby zatím nezastavěné části sídliště u Billy. Vše je zatím jen v podobě vize, podle které by mělo v dané lokalitě vzniknout jakési město ve městě. To by mělo občanům poskytovat služby, jako je škola, školka, obchody či zdravotní středisko.