Policie se k návrhu ministerstva přiklání. Podle statistik totiž z jednačtyřiceti tisíc dopravních nehod v celé zemi jich přes osm tisíc zaviní řidiči s praxí do pěti let. „Tito řidiči jsou nezkušení, nesoustředí se zcela na jízdu, za jízdy sledují internet, píší zprávy, telefonují a to je velmi nebezpečné,“ řekl České televizi ředitel dopravní policie Tomáš Lerch.

Noví řidiči by podle plánů ministerstva měli o průkaz přijít, pokud nasbírají polovinu trestných bodů než zkušení řidiči, tedy jen šest. Zda zákonodárci budou návrh ministerstva projednávat, není ovšem nyní jasné.

Instruktoři autoškol ovšem mají na tento návrh odlišné názory. „Abych se přiznal, tak jsem o návrhu zákona ještě nečetl. Nicméně si nemyslím, že nižší hranice trestných bodů udělá z lidí lepší řidiče. Dle mého názoru by těm nejslabším úspěšným žákům měl být řidičský průkaz omezen tak, aby museli nějaký čas jezdit pod něčím dohledem, například rodičů,“ myslí si například Miroslav Polidar ze stejnojmenné kladenské a slánské autoškoly.

S tím, že snížení bodové hranice na šest bodů pomůže, nesouhlasí ani provozovatel slánské autoškoly Miloš Šlajchrt „Někde podobná věc, jako je řidičák na zkoušku, funguje, jinde zase ne. Bude záležet na tom, v jakém stavu by se tahle novela schválila. Jsem ve výkonné radě asociace autoškol, takže mohu říci, že se o téhle problematice diskutuje kolem deseti let, avšak ani za tu dobu k žádné shodě nedošlo. Myslím si, že cesta šesti bodů je špatná. Vždyť bodový systém u nás nefunguje,“ říká Šlajchrt.

Finálový turnaj Ondrášovka Cupu ve Vysokém Mýtě.
Podpora sportu má zacílit na talenty i nesportovce

Podle něj by se mělo začít s reformou policie, která by měla více kontrolovat a dohlížet na bezpečnost silničního provozu, což podle slov instruktora prakticky v dnešní době nedělá. „Kdyby policie udělovala body za přestupky, které se u nás běžně dějí, jako je například nepouštění chodců na přechodu, tak bude situace také jiná. Navrhoval bych, aby řidič za rok po absolvování autoškoly musel ještě doložit, že absolvoval ještě další vyšší stupeň vzdělání, které autoškoly nejsou schopni poskytnout,“ sdělil instruktor.

„Vždycky, kdy se začne někdo bavit o nehodovosti, tak to skončí u autoškol a u bodového systému, jenže o tom to není. Myslím si, že žáci, kteří dodělají autoškolu, většinou nejsou příčinou těžkých dopravních nehod. Tou je veškeré ignorování zásad slušnosti chování na silnici, kterého se dopouští mladí řidiči stejně tak jako ti staří,“ uzavřel Šlajchrt.

To, že policie řidiče nestíhá řádně trestat neukázněné řidiče, si myslí také Jiří Šebesta, který autoškolu na Kladensku provozuje od roku 1978. „S myšlenkou řidičáku na zkoušku souhlasím, protože když má člověk nad sebou nějakého strašáka, tak se někdy dokáže chovat i slušně. Otázkou je ještě, jestli to bude platit i pro dnešní mladou generaci. Za řidiče bych považoval člověka, který by do roka nebo do dvou nezpůsobil dopravní nehodu. Ale na druhou stranu mladí řidiči musí sbírat zkušenosti, takže vždycky nějaký, byť jen drobný, malér udělají. Důležité by bylo tedy rozlišit, kdy je vina opravdu na straně čerstvého řidiče,“ zdůrazňuje Šebesta, který si myslí, že jediné, co na řidiče platí, jsou peníze, a tak by navrhoval zvýšení pokut.

Podle Jiřího Šebesty navíc obecně situace kolem dnes už soukromých autoškol není zrovna růžová. „Před revolucí byla výuka v autoškolách kvalitnější. Já si myslel, že když se zavedou soukromé autoškoly, tak se každý bude snažit učit pořádně a poctivě. Jenže bohužel se to zvrhlo v to, že skoro každý jen kouká na peníze. Každá autoškola si pak navíc hraje na svém písečku. Dřív se vzniklé problémy řešily svoláním porady, kde se autoškoly shodly, jak daný problém budou řešit a vysvětlovat. Dnes má každý svůj názor, které se shodují jen málokdy,“ dodává Jiří Šebesta.

Hrozba toho, že novopečený řidič přijde po šesti bodech o řidičák, by mohla zafungovat také podle provozovatele kladenské autoškoly Jiřího Hanese. „Podle statistik se jedná o nejkritičtější kategorii řidičů, takže by řidičák na zkoušku pomoci mohl. Myslím si, že strašák v podobě přísnějších podmínek by mohl zafungovat. Další věc je ovšem, co by to přineslo s sebou za další byrokracii,“ upozorňuje Hanes.

Ten zároveň upozorňuje na nevyhovující počet osmadvaceti jízdních hodin. „Počet hodin, které musí budoucí řidič absolvovat, je kolem pětadvaceti let nezměněnný. A to i přesto, že se provoz radikálně změnil. Kdyby se nastavil povinný počet hodin kolem čtyřiceti, tak by situace také byla jiná,“ uazvřel Jiří Hanes, podle kterého jsou nároky a přísnost komisařů v posledních letech vyšší, než tomu bylo dříve.

Ilustrační foto
Ze stavby zmizely omítačky skoro za půl milionu