Jak potvrzuje chovatelka, společně nachodili po vlastní ose stovky kilometrů a užili si krásné roky. Zvíře plemene welsh pony má v sobě i díl arabské krve a přestože je v seniorském věku, má stále velmi dobrou kondici i vzhled. Klidného poníka, který chodí ochotně na vodítku, proto můžete i v těchto dnech potkat s paní Helenou na pastvě třeba v městském parku.

„Už má roky, ale na čerstvé trávě si ještě rád pochutná. Dnes jsme si vyšli společně na svačinku do parku u školy. Dříve jsme dělali velké velké turistické výlety i po vlastní ose. Protože se Jack nerad vozí autem, vše odchodil pěšky třeba až na Slapy a nebo do Mariánských Lázní. Kromě toho dobře tahá i kočár nebo sulku. Dnes už se ale společně procházíme spíše jen v příměstském lese na Lapáku u Kladna, kde jsme za šest minut,“ říká Helena Kafková.

Mít poníka přímo u domu je podle jejích slov nespornou výhodou, kdy neplatíte za ustájení. Na druhé straně si všechnu práci musí udělat chovatelka sama. „Mě to baví a dělám to ráda. Seno musím kupovat a stejně tak oves. Aktuálně si Jack pochutnává i na müsli. Ve svém věku už špatně kouše, takže ho krmím granulovaným namáčeným senem a vojtěškou, řepnými řízky, krmí se spíše kašičkami zkrátka jako dědeček,“ dodává Helena.