Lidově zvaná šachta Šelerka, která měla za socialismu název Důl Nejedlý I., patřila k místům s největší produkcí. Za dobu těžby, která zde trvala 103 roků, vydala jáma více než 45 milionů tun kvalitního černého uhlí. Slavnou éru dolů však uzavřela smutná událost. Po výbuchu metanu 29. listopadu 2001 na dole Schoeller, bylo rozhodnuto těžbu zastavit. Při výbuchu tehdy zahynuli čtyři horníci. Činnost ukončila zároveň i šachta v Tuchlovicích. Tím byla ukončena veškerá těžba v kladenské pánvi.
Co se týká historie těžby v kladenské oblasti, první objevy uhlí jsou doložitelné už před tisíci lety, kdy lidé získávali tuto surovinu ze země tím nejprimitivnějším způsobem.
Kladenský deník v minulosti několik let vydával seriál autora, badatele Jiřího Suchomela, o dolech na Kladensku. Podařilo se tak zmapovat desítky malých i významných důlních děl, která lidé hloubili. Dohledány byly někdejší jámy ve Vrapicích, Dubí, Libušíně, Cvrčovicích, Průhonu, Brandýsku, Tuchlovicích ale i v okolí Lán, Otvovic či Slaného.
Počátek těžby na Kladensku je datován od 18. století, kdy ve Vrapicích našli Václav Burgr a Jakub Oplt významnou uhelnou sloj.
Za zakladatele průmyslové těžby uhlí na Kladensku je přesto považován později až Jan Váňa, a to ve 40. letech 19. století.
Se zánikem šachty přišli lidé o práci. Jak potvrdil ředitel kladenského úřadu práce Jiří David, o místo přišlo tehdy 900 lidí, plus asi 700 agenturních zaměstnanců, vesměs cizinců. Úřad práce ale se zavřením šachty počítal a už od ledna 2002 se věnoval rekvalifikaci lidí z dolů. „Většina z nich se buď vrátila k tomu, čemu se vyučili a nebo podstoupili kurzy. Řada z nich odešla pracovat jako svářeči, soustružníci, zámečníci anebo skladníci. Skupinu osmi lidí, kteří pracovali na důlním kombajnu, jsme dokonce umístili na šachtu do Ostravy i s rodinami. Nezaměstnanost na Kladensku narostla tehdy, i díky tomu, z 9,6 jen na 10 procent," řekl Jiří David.
