„Obě babičky pracují a manžel podniká, proto nemám nikoho, kdo by mi dítě v případě, že bych byla celý den v práci, hlídal,“ uvádí. „Dříve jsem pracovala na dvanáctihodinové směny i ve třísměnném provozu, ale dnes už pro mne není absolutně možné trávit v práci tolik času a najít zaměstnání, které bych mohla sloučit s výchovou dítěte. Je to skoro nemožné,“ říká Renata.

Dávky v nezaměstnanosti

V současnosti náleží podpora v nezaměstnanosti uchazeči, který byl v posledních třech letech zaměstnán alespoň dvanáct měsíců. Je vyplácena nejdéle šest měsíců uchazečům do věku padesáti let, devět měsíců nezaměstnaným do padesáti pěti let a nad tuto věkovou hranici náleží uchazečům dávky v nezaměstnanosti dvanáct měsíců.

„Bude mi padesát osm let. Kvůli svému invalidnímu důchodu a pracovnímu omezení mám dost velké problémy sehnat práci,“ vypovídá muž stojící u informační tabule na Úřadu práce v Kladně. „Jsem již několik měsíců nezaměstnaný. Moje věková kategorie je při hledání zaměstnání hodně znevýhodněna. Navíc vzhledem k mému zdravotnímu stavu je i přes veškerou snahu pro mne velmi obtížné práci najít,“ dodává.

Doposud je výše podpory stanovena na základě průměrného měsíčního čistého příjmu posledního zaměstnání. V prvních třech měsících činí podpora padesát procent původní mzdy, ve zbývající době podpory je vypláceno uchazeči čtyřicet pět procent příjmu.

Pokud se uchazeč navíc účastní rekvalifikačního kurzu na úřadu práce, je mu podpora ve výši šedesáti procent předchozího platu vyplácena až do ukončení jeho rekvalifikace.

Nový zákon o zaměstnanosti

Senátoři ve čtvrtek schválili návrh nového zákona o zaměstnanosti, který zpřísní podmínky pro vydávání podpor v nezaměstnanosti. Zákon ještě musí podepsat prezident.

Hlavní změny se budou týkat zejména zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Podle nového zákona by se výše podpory měla do čtvrtého měsíce zvednout na čtyřicet pět procent. Ten, kdo bere podporu v nezaměstnanosti, bude mít možnost si přivydělat, a to maximálně do výše poloviny minimální mzdy, tedy 3350 korun.

Z evidence bude moci být vyřazen člověk, který odmítá nastoupit do vhodného zaměstnání, odmítá se podrobit lékařskému vyšetření či nespolupracuje s úřadem práce.

„Myslím si, že pokud chtějí lidé práci najít, tak si ji seženou. Mám dvě děti, takže se snažím najít zaměstnání, při kterém bych měla i na ně dost času. Stát by měl více myslet na rodiče s dětmi. Dávky jsou již dnes velmi nízké, proto si dokážu jen těžko představit, že by se dále snižovaly,“ hodnotí situaci žena sedící na chodbě úřadu práce,jež zde čeká s oběma svými dcerami.
„Já mám štěstí, protože mi děti může hlídat babička nebo manžel. Kritická je situace nezaměstnaných matek samoživitelek, které navíc nemají nikoho, kdo by jim s hlídáním pomohl,“ dodává.

Novela zákona o pomoci v nouzi

Snížení dávek při dlouhodobé nezaměstnanosti zavádí reformní balík zákona o pomoci v hmotné nouzi. Při dlouhodobé nezaměstnanosti se rapidně snižuje podpora nezaměstnaných nad padesát pět let, zdravotně postižených a rodičů dětí do dvanácti let. „Je naprosto předčasné hodnotit dopady novely tohoto zákona, jelikož účinnost je od 1. ledna tohoto roku. Její dopady zjistíme až počátkem ledna roku příštího,“ uvádí vedoucí odboru sociální péče kladenského magistrátu Helena Raifová.

Na přelomu letošního ledna a února bylo na Úřadě práce v Kladně evidováno 5311 uchazečů o zaměstnání, z toho 5018 uchazečů schopných okamžitě nastoupit do zaměstnání. Dle dostupných čtvrtletních statistických údajů bylo na přelomu roku na kladenském úřadě práce evidováno přes tři tisíce osob nezaměstnaných déle než šest měsíců.
Doba dvanácti měsíců se počítá od účinnosti úpravy zákona. Nemůže se tedy v současné době stát, že ten, kdo je nyní půl roku nezaměstnaný, po šesti měsících spadne na existenční minimum.

Pokud nebudou lidé pracovnat déle než rok, poslouží dle novely pro výpočet dávek v nezaměstnanosti jen existenční minimum 2020 korun.