Sedmdesát závodníků, z toho tři desítky žen, mělo nabito doslova ostrými. Praky se zde objevovaly jednoduché, ale i dost vypracované. Jen ten zatracený vítr nenechal závodníky plně se soustředit na cíl. Protože se střílelo do pet lahví, měli pomocníci co dělat, aby srovnané terče byly ve větru stále na správném místě. „Každý si prak vyrábí sám a nikdo z nás to netrénuje. Střílí se na vzdálenost deseti metrů na deset lahví ložiskovými kuličkami o průměru dvanáct milimetrů. S Vladislavem Soukupem jsme prakiádu spustili před třemi roky. Soutěž má úspěch a lidi se baví,“ řekl předseda fotbalového oddílu SK Vinařice a stoper Jan Šašek.
O rodině Roubalových, která se akce zúčastnila, se dá říct, že je fotbalová. „Všichni chlapi hrají za SK. Nikdo mě nepřemlouval, jsem pro každou legraci. Tady jsou lidi pohodáři jako u fotbalu nebo u hasičů. V minulých ročnících jsem zvítězila a prak jsem si samozřejmě vyrobila a dokonce i ozdobila sama. Začal mě ale bavit tenis a bruslení, tak prak jde stranou,“ svěřila se Lenka Roubalová.
Vítězem prvního ročníku byl vinařický Ladislav Mestek, který prak, jak sám říká, neměl v ruce třicet let. Zato jeho syn Petr se smíchem zvěstoval kamarádům u piva: „Tak jsem netrefil ani jednu láhev, ale povedlo se mně, že se vystřelená kulka odrazila a spadla mi do boty.“
Favoritem byl i tentokrát Karel Kaiml z Buštěhradu. „Loni jsem vyhrál a dneska se mi taky daří. Střílím od deseti let a dnes je mi sedmdesát. Vzpomínám, když jsem byl malý, tak tady byli Rusové. Všichni chlapi v té době měli pistole a učili se střílet do plechovek. Já to sestřelil prakem lépe než oni zbraní. Tenkrát mě ruský důstojník dal prak, jenž mám dodnes. Je to vlastně předválečný kousek. Zasáhnout dobře cíl ale není v praku. Musí se umět mířit,“ řekl Kaiml, který se musel sklonit před uměním letošního nejúspěšnějšího střelce z praku Petra Roubala z Vinařic. Prvenství mezi ženami pak vybojovala další domácí závodnice Hana Osvaldová.