Sluneční paprsky dopadají na střechu vašeho auta. Klimatizace nestíhá a na rozpálené kapotě byste si s přehledem usmažili vaječnou omeletu. V takových dnech je cestovat vozem doslova za trest.
Ovšem mezi námi smrtelníky se po českých silnicích prohánějí také řidiči, pro které je jízda v letním počasí rájem na zemi. Jejich plechoví krasavci totiž nemají střechu.
Majitelé kabrioletů si v roce 2010 dali již pošesté sraz v Královicích u Slaného. Tato obec se na jeden víkend stala největším parkovištěm vozů bez střechy široko daleko. Celkem se tam sjelo na osmaosmdesát plechových fešáků, které všichni znají ze Svěrákova filmu Jízda.
V pozadí akce, na níž se mohli návštěvníci pokochat nejen vozy, jejichž cena se pohybuje okolo půl milionu, ale i staršími auty v perfektním stavu, je Tomáš Tureček. Sám majitel světle modrého kabrioletu Kladenskému deníku tehdy prozradil, po jaké trase vedla spanilá jízda.
„Jelikož se jedná o organizačně náročnou akci, při které potřebujeme pomoc policie, byla cesta stejná jako při minulém ročníku. Čili kolona projela Slaným, Smečnem, Kačicí, Novým Strašecím, Řevničovem a opět Slaným až do Královic,“ popsal tehdy hlavní bod programu pořadatel, který se přiznal, že koupit si auto bez střechy byl jeho velký sen už od devíti let. „Nakonec jsem si ho splnil,“ dodal s úsměvem.
Po příjezdu zpět na královickou louku následovaly soutěže a vyhlášení tomboly. Volba nejhezčího kabrioletu, jak z pohledu návštěvníků, tak odborné poroty.
Ovšem kdo by si myslel, že zamilovat se do jízdy bez střechy může jen muž, byl by na velkém omylu. Důkazem je Iva Trávníková z Jihlavy, která se srazu účastnila již počtvrté. Je majitelkou již v pořadí druhého auta se sundavací střechou, bez které jezdí, i když prší.
„Při silném dešti musím jet dost rychle, abych nezmokla. V kabrioletu cítíte úplně všechno. Vítr, rychlost, sluníčko,“ vylíčila své pocity tehdy padesátiletá Iva Trávníková.
Právě pro otevřenost a svobodu si zakoupil kabriolet i Martin Pír z Bratislavy. Nejen že jeho Ferrari bylo nejdražší ze všech aut na akci, ale bylo také nejvíce obdivované. I přes vysokou cenu ho prý nechává zaparkované na ulici.
Narozdíl od Martina trvala cesta panu Františkovi z Kladna jen pár minut. Také on si zakoupením kabrioletu splnil svůj dětský sen. A jaké vnímá rozdíly mezi jízdou bez střechy a s ní? „V klasickém autě si připadám jak v konzervě,“ přirovnal výstižně František.