Od jejich zavraždění, které bylo pomstou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heidrycha, uplynulo letos 80 let.

Autorem pamětní desky, jež byla zasazena do dlažby před vchodem divadla, je akademický sochař Zdeněk Manina. Vše vzniklo na základě iniciativy studentů Gymnázia Kladno, podpořené Městským divadlem Kladno, městem Kladnem a Spolkem pro zachování odkazu českého odboje.

V rámci vzpomínky bylo odehráno představení Jak jsem potkal ďábla, které mapuje osud rodiny Popperů. Inscenace, která byla uvedena v premiéře 8. října, je poctou spisovateli Otovi Pavlovi (Popperovi), jehož život je spjatý nejen s Buštěhradem ale s oblastí Kladenska obecně. Inscenace přibližuje nejen dílo jednoho z klasiků české literatury, ale i jeho nelehký životní osud, který poznamenaly události II. světové války, nástup komunismu i psychické problémy a traumata.

"Každý z návštěvníků představení si odnesl na památku také komiks od patnáctileté gymnazistky Barbory Müllerové, která na čtyřiatřiceti stranách zmapovala tragický osud herečky osud Anny. Obdržela ho rovněž přítomná Dobromila Darnadyová, pravnučka Anny Letenské, která kladenským studentům poděkovala přímo na pódiu. Hlavní iniciátorkou počinu byla knihovnice kladenského gymnázia Marcela Šmejkalová. Ta oslovila Barboru o ztvárnění příběhu herečky. Dále pak studenti vytvořili kovové připínací placky s podobiznou Anny Letenské a látkové květiny v barvách republiky, ze kterých vyrobili u příležitosti setkání dvě velká květinová srdce," popsala Gabriela Havlůjová, kladenská historička, předsedkyně Spolku pro zachování odkazu českého, která při vzpomínkové akci reprezentovala město Kladno.

Pietní akce se zúčastnila také ředitelka Gymnázia Kladno, Milena Minaříková, zástupce ředitelky Jiří Menzl, ředitel Městského divadla Kladno Jan Krafka a na tři stovky členů kladenských spolků.

Kdo byla Anna Letenská
Anna Letenská, rozená Svobodová, provdaná Čalounová (29. srpna 1904, Nýřany u Plzně – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) se narodila v herecké rodině a kromě kočovného divadla působila zpočátku v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích, Košicích, Olomouci, Bratislavě i v Kladně. V roce 1939 nastoupila do Vinohradského divadla, kde působila do roku 1942. Byla hodnocena jako nejvýraznější komická herečka mezi svými vrstevnicemi.
Její druhý manžel architekt Vladislav Čaloun byl zatčen 17. července 1942 za pomoc při ukrývání lékaře Břetislava Lyčky, který ošetřoval Jana Kubiše, vykonavatele atentátu na Reinharda Heydricha. Poté Anna Letenská odešla z Divadla na Vinohradech a nastoupila do divadla Uranie.
Gestapem měla povolené každodenní návštěvy manžela v Petschkově paláci. Gestapo ji nakonec zatklo těsně po dokončení jejího posledního filmu Přijdu hned. Dne 5. září 1942 byla převezena do Malé pevnosti v Terezíně a následně do Mauthausenu, kde byla 24. října 1942 popravena zastřelením do týla při fingované zdravotní prohlídce. Její manžel byl popraven o tři měsíce později, 26. ledna 1943. Její syn Jiří Letenský (Hrdlička) unikl perzekuci, neboť bydlel u svého otce, Ludvíka Hrdličky Letenského.

zdroj: Wikipedie