Špatné zprávy, stejně jako fámy, se šíří obdivuhodně rychle. Uvést ale následně věci na pravou míru a nesmysly lidem vyvrátit zase tak snadné není.

Jednou z nejnovějších fám, která zaplavila město Slaný 
a obyvatele poněkud vyděsila, je informace o údajné chystané privatizaci městské nemocnice.

Zařízení, které poskytuje celoročně péči sto tisícům obyvatelům ze spádové oblasti, se má prý stát soukromým špitálem. Vedení Slaného si už dokonce nechalo předložit ze strany nemocnice podrobnou zprávu týkající se jejího hospodaření.

Zda se podivné informace zakládají na pravdě, se včera Kladenský deník zeptal přímo ředitele městské nemocnice Jiřího Šimáka, a také mluvčí města Dagmar Lánské.

„O údajné privatizaci nemocnice nemám žádnou informaci. Pravdou je, že si vedení města vyžádalo kompletní dokumentaci, to znamená smlouvy, hospodářské výsledky za poslední čtyři roky, smluvní vztahy, přehled provozu, patrně proto, aby se blíže mohli seznámit s chodem nemocnice. Dosud ale nemám žádnou povědomost ani náznak o tom, že by se měla chystat privatizace nemocnice.

Ve špitále pracuji pomalu třicet let. Kdyby se něco takového chystalo, myslím si, že bych přinejmenším něco tušil,“ je přesvědčen ředitel Nemocnice Slaný Jiří Šimák. Podle jeho slov to není první fáma, která kdy městem běžela, proto ho podobné zvěsti ponechávají zatím klidným.

Privatizace je výmysl


Také vedení města Slaného odpovědělo Kladenskému deníku včera dopoledne následovně: „Informace o privatizaci Nemocnice Slaný se nezakládají na pravdě, žádná se nechystá. Většina koaličních stran měla ve svých volebních programech zachování nemocnice ve vlastnictví města,“ ujistila mluvčí slánské radnice Dagmar Lánská.

Městská Nemocnice Slaný nebyla v minulosti nikdy ztrátová, tedy ani v roce 2014. Zařízení by po doběhnutí splatnosti všech faktur mělo zaznamenat dokonce zisk ve výši zhruba půl milionu korun.

Nemocnice poskytuje v současnosti šest lůžkových oddělení akutní péče, jedno oddělení následné péče a zhruba čtyřicet ambulancí. Na jednotlivých odděleních pracuje na šedesát lékařů a další 455 – 480 zaměstnanců.

Roční obrat slánské nemocnice se pohybuje kolem 280 milionů korun. Podle schváleného rozpočtu města by špitál měl pro letošní rok 2015 získat neinvestiční příspěvek ve výši 2,5 milionu korun.

Problém s dotací

Přestože hospodářsky je na tom nemocnice dle vykazovaných čísel dobře, jeho zřizovatel, jímž je město, bude i tak muset vyřešit jeden klíčový

problém. Tím je auditorem zpochybňované využití eurodotace ve výši 13 milionů korun, kterou údajně 
v minulosti Slaný nevyužilo dostatečně efektivně při nákupu přístrojového vybavení nemocnice. Tomu se vedení Slaného, stejně jako špitálu brání.

Audit ministerstva financí městu vytýká některá formální pochybení při organizaci veřejné zakázky. Město však do organizace průběhu veřejné zakázky nezasahovalo, protože tím byla pověřena externí firma.

„Nové vedení radnice se samozřejmě bude snažit argumentovat proti závěrům auditu, které považuje vzhledem 
k vytýkaným pochybením za nepřiměřeně přísné, aby byl případný finanční dopad na nový rozpočet města minimální,“ sdělila už na sklonku uplynulého roku Deníku mluvčí slánské radnice Dagmar Lánská.

V případě sporného přístrojového vybavení pro nemocnici se objevuje hned několik paradoxů. Podle Lánské tuto zakázku od počátku provázely problémy, jelikož smlouvu na dotaci nechtěl údajně několik měsíců podepsat bývalý středočeský hejtman David Rath (ČSSD).

Cena vzešlá ze soutěže se mu zdála tehdy příliš vysoká. „Teprve až po intervencích Evropské komise Rath smlouvu podepsal. Je paradoxem, že právě tato komise iniciovala onu kontrolu,“ informovala Lánská.

Poněkud zvláštní je i to, že předchozí kontrola z téže instituce – ministerstva financí, která se v nemocnici uskutečnila na podzim uplynulého roku, zjistila, že jsou všechny přístroje v pořádku a využívají se tak, jak mají. Žádné pochybení tehdy zjištěno nebylo.