Nekonečná pole svažující se k vesnici. Bez remízků, stromů, cest. A bez vody. Když zaprší, voda odtud okamžitě odteče. Prší-li několik dnů, míří odsud naopak bleskové povodně. Takových koutů jsou v Česku stovky.
Jeden z nich najdeme v okolí středočeských Velvar v povodí Svodnice, jež se stalo pilotní oblastí projektu Life Will - Voda v krajině a půdě. Ten má zvýšit odolnost zemědělské krajiny a také místních obyvatel vůči změně klimatu. Spolufinancuje ho Evropská unie, v Česku ho má na starosti organizace Člověk v tísni. Dalším pilotním místem jsou Němčice u Kolína. Když se projekt osvědčí, přenesou ho i do dalších obcí.
Projekt LIFE WILL – Voda v krajině a půdě
Projekt spolufinancovaný Evropskou unií a realizovaný organizací Člověk v tísni chce zvýšit odolnost obyvatel a zemědělské krajiny. Zavádí proto adaptační opatření jako mokřady, tůňky, přehrážky či stromořadí. Řešení společně hledají odborníci, radnice, zemědělci i místní obyvatelé.
„Nechceme přijet a říct lidem, jak to mají dělat. To nefunguje. Jednáme s obcí, místními zemědělci, hospodáři, vlastníky pozemků a obyvateli, jak by jim to vyhovovalo,“ říká manažer projektu Life Will Petr Nohava z Člověka v tísni.
Zpravidla jde o kompromis toho, co by radnice potřebovala, co by v krajině lidé uvítali a co by zemědělci byli ochotni respektovat. Protože mokřad jim znehodnocuje půdu k obdělávání, vysazené stromy mohou vadit velkým zemědělským strojům.
Povodeň? Otázka času
„Povodně ve Velvarech si nikdo nepamatuje, ale bývaly tu celkem velké. Sídlíme na konci velkého povodí Bakovského potoka a stýkají se tu i další toky. Bavil jsem se proto s vodohospodáři a ti mi říkali, že otázka není, zda sem povodeň přijde, ale kdy. A že jsme jedním z posledních povodí tohoto typu, které blesková povodeň ještě nevypláchla,“ vypráví velvarský starosta Radim Wolák. Začali se proto s nimi zabývat zadržováním vody v krajině.
Jenže na tomto území nevlastní město ani stát žádné pozemky, nový územní plán se teprve chystá, nejsou pozemkové úpravy. „Je to velmi obtížná výchozí situace pro změny ve zdejší krajině,“ upozorňuje starosta. Nechali si proto zpracovat několik studií, včetně metody Živá krajina, jež usiluje o komplexní nápravu a oživení okolní přírody pomocí stovek drobných řešení. A nyní se spojili s projektem Life Will.
„Je to tady taková veliká nálevka nad městem. Odtud vždy přišla voda, když pár dní pršelo. Jde o odvodněné území, kde se ještě dnes říká V Jezírkách nebo Na Rybníkách,“ popisuje Wolák a ukazuje na oblast říčky Svodnice, která se táhne z mírného kopce do luk a polí, pod nimiž leží Velvary. „Všechna voda se navíc svádí do jedné trubky vedoucí pod městem,“ dodává.
Opatření proti velké vodě
Podle Nohavy nyní hydrologové měří, kolik vody ve Svodnici protéká a co by pro oblast znamenala padesátiletá nebo stoletá voda. „Chystáme sadu malých opatření na horním toku, abychom se vyhnuli problémům dole – přehrážky, mokřady a území, kde se říčka může v klidu vylít. Jednáme s vlastníky, co by na svých pozemcích mohli mít, popřípadě by obec nějaký kus koupila,“ vysvětluje a prochází krajinou, kde jen mohutné rákosí dává tušit, že se tu pod zemí nachází voda. Koryto je prázdné, zarostlé a válí se v něm pneumatiky.
Jak ukazuje starosta, rizikové území navíc leží odříznuté od obce mezi dvěma silnicemi, tudíž sem lidé nemají snadný přístup a vlastně i postrádají důvod, proč sem chodit. To by měl projekt změnit. Společně s velvarskými obyvateli tu plánují okružní cestu pro vycházky.
Naději jim dává měnící se zemědělská politika, která by měla ohodnotit hospodáře i za to, když udržují remízky a mokřady, tedy neproduktivní, ale důležité části krajiny. „Jsem moc rád, že se nám daří nacházet společnou řeč, protože zájem máme stejný. Rádi hospodářům pomůžeme, v čem budeme moci,“ vypráví starosta a míří k cestě, kterou už osázeli ovocnými stromy.
Až povyrostou, mohla by se lokalita stát oblíbeným místem pro Velvarské na procházky i na sběr plodin. „Les tu máme jediný, tamhle nad obcí Velvarský háj, který v 18. století založil tehdejší starosta Florián Mikulovský, aby nahoře zadržel vodu. Od té doby se tu žádný les nevysadil. Třeba na to také dojde, zatím tu děláme aspoň stromořadí,“ usmívá se Wolák.
Extrémní výkyvy počasí nyní čekají lidi i přírodu čím dál častěji, je proto důležité, aby jim oba byli schopni čelit. „Jde o celkové zdraví krajiny, aby se zvládla vyrovnat s přívalovými dešti i suchem. Když bude krajina po dešti schopná zadržet vodu, ponechá si ji na později, až přijde sucho,“ uzavírá Petr Nohava.