Čtvrtina prázdnin je skoro ta tam, ale pro nepřízeň počasí se lidé z Kladenska a Slánska zatím žádných velkých vodních radovánek nedočkali. Provozovatelé koupališť se na rozmary počasí z ekonomických důvodů snaží reagovat flexibilně, a proto i v sezoně zůstávají v některých dnech koupaliště zcela zavřená. Tento týden je však podle předpovědi nadějný, a tak jsou venkovní bazény v Kladně i Slaném otevřeny.

I když je koupaliště u Sletiště v Kladně oficiálně v provozu už od počátku června, do včerejška bylo skutečně přístupné jen 18 dní. Bažantnice je v provozu od července. Sletiště zatím přivítalo něco přes tisíc návštěvníků. Podle ředitele společnosti Sportovní areály města Kladna (SAMK) Lukáše Kubici jich sem nejvíce, 335 lidí, přišlo v sobotu 4. července.

„Od té doby, co jsme zavedli systém reakce na předpověď počasí, fungujeme flexibilně. O otevření uvažujeme v případě, kdy se teploty pohybují minimálně v rozmezí od dvaceti do pětadvaceti stupňů, samozřejmě ale záleží také na tom, jestli svítí slunce, nebo je pod mrakem,“ sdělil Kubica.

Provoz a údržba bazénů je velmi nákladná a největší položku přitom tvoří mzdy zaměstnanců. „Na údržbě lze také ušetřit, ale jen minimálně. Ve dnech, kdy je zima nebo zataženo sice můžeme omezit cirkulaci vody, ale stále se musí čistit a provádět jinou údržbu. S ostatními pracovníky jsme uzavřeli dohodu, že budou fungovat na telefon, tedy ve dnech, kdy je skutečně otevřeno,“ řekl ředitel SAMK.

Podle něj se společnost snaží udržovat provoz podle hospodářského výsledku. Náklady na sezonu u obou koupališť v Kladně se přitom pohybují v rozmezí od jednoho do 1,5 milionu korun.

Město Kladno i SAMK se proto snaží najít ideální řešení pro prodloužení sezony a využití areálů i v méně slunečných dnech. Důležitou roli přitom hraje například navrhované vyhřívání bazénů koupaliště u Sletiště zbytkovým teplem kogenerační jednotky. „Teď se provádí studie. Kdyby vše šlo ideálně, myslím, že systém by mohl fungovat od příštího roku. Domnívám se, že zbytkové teplo by mohlo vyhřívat nejen venkovní bazény, ale v zimě třeba také vodu ve sprchách aquaparku,“ dodal Kubica.

Jako ekonomicky naprosto nevýnosný se podle slov ředitele společnosti Technické služby Slaný Jiřího Kučery jeví provoz slánské plovárny. „Máme otevřeno od začátku července, ale už v minulém týdnu muselo být zavřeno kvůli špatnému počasí. Za celou loňskou sezonu byla plovárna otevřena pouze osmnáct dní,“ uvedl s tím, že i zde zaměstnanci fungují „na telefon“.

Město Slaný vlastní jak tuto plovárnu, tak i akvapark. Problém vězí v tom, že každé zařízení spravuje jiná firma. Zatímco krytý bazén může být v provozu bez ohledu na počasí, plovárna je na něm závislá a s počtem dní v roce, kdy je otevřena, se jedná o naprosto prodělečný provoz. Kdyby oba objekty měly jediného správce, mohl by si náklady a výnosy z obou zařízení vykompenzovat. „Z podnikatelského hlediska se to nevyplatí. Město nás sice dotuje, ale stejně nás provoz stojí spoustu peněz, které musíme vzít z jiného zdroje firmy,“ řekl Kučera.

Podobné snahy o umělé vyhřívání bazénů, jako je tomu například v Kladně, by se přitom podle něj vůbec nevyplatily. „Bylo by to nesmírně nákladné. Museli bychom to vykompenzovat zvýšením vstupného a to už by nám sem vůbec nikdo nepřišel. Byly tu jisté pokusy o alternativní využití areálu jako například pro koncerty, ale není to příliš vhodný prostor,“ dodal ředitel TS Slaný.