Dále založil slánskou Galerii Dobeška, je autorem projektu Slánský menhir a natočil film 60 let historie ploché dráhy ve Slaném. Také je autorem výstavy Palaba – Baterie Slaný, expozice Osvobození Slaného v roce 1945 a spoluautorem výstavy Historie ČSAD Slaný.

„Má manželka říká, že kdybych věnoval rodině, to, co věnuji městu, patriotům a všem okolo, tak máme jednu z nejlepších rodin v Čechách. A má pravdu," okomentoval neuvěřitelné množství svých aktivit Martin Nič.

Ovšem vše dělá rád a nezištně. „Asi jsem blázen. Někdo jezdí na chatu, jiný chodí do hospody a já mám rád Slaný," uvedl Nič a dodal ale, že vše má dvě strany. Jednotlivé aktivity se podle jeho slov na sebe začaly postupně nabalovat. Jakmile se angažoval v jedné akci, začal dělat další. „Nevím, zda to mám přirovnat k nějaké droze či návyku, ale asi to bude něco takového," doplnil s tím, že na podobný zápřah musí mít člověk danou povahu.

První a nejúspěšnější akcí bylo podle jeho slov vzkříšení Slánského okruhu, který se ve městě konal v letech 1952 až 1954. Netradiční závod historických vozidel čeká v příštím roce jeho sedmé pokračování. Už první rok obnovených závodů ze startu vyrazilo zhruba 180 účastníků a jejich počet se zvyšoval až na průměrných dvě stě. Tato fakta Slánský okruh řadí mezi největší podniky v celé České republice.

„Na Slánském okruhu se podílí už padesát pořadatelů. Úspěch závodu mi dělá radost, co už mě tolik netěší, je množství byrokracie a různých nařízení. To je jedna z těch odvrácených stran. Když jsme začínali, nikdo nám moc velkou šanci na úspěch nedával," popsal vznik závodu, kterého se letos v červenci účastnilo přes 200 majitelů veteránů.

„Rád bych poděkoval všem mým spolupracovníkům, rodině a také slánské radnici. Bez nich by pořádání jakýchkoliv akcí šlo jen těžko," uzavřel Martin Nič.