Zahájen bude tradičně již potřetí 8. května večer položením květin na hladinu jezera v areálu někdejšího koncentračního tábora v Ravensbrücku. Druhý den se účastníci pochodu vydají na 450 kilometrů dlouhou cestu, která skončí 22. května v Novém Boru.

Z Ravensbrücku by letos měli vyjet i cyklisté. Ti do Nového Boru dojedou už na konci pátého dne. Iniciátorem pochodu je Josef Doškář a jeho organizátorkou je Milena Městecká, která před časem pracovala v Kladně a má zde dnes řadu přátel. Trasu poprvé absolvovala před dvěma lety.

Autorem prvotní myšlenky je pan Antonín Nešpor z Lidic. Narodil se až po návratu jeho maminky z koncentračního tábora. Ta patřila k pětici žen, které utekly z transportu smrti vypraveného z Ravensbrücku. Pochod smrti absolvovaly a přežily.

„Do Německa jsme se vydali s maminkou na konci devadesátých let. Protože si maminka pamatovala některá města, kterými s ostatními ženami šly, dali jsme dohromady hrubou trasu. Oproti jejich původní pouti jsme ale autem nejeli úvozovými cestami, nýbrž po silnicích," zavzpomínal Antonín Nešpor.

V místě, kde ženy ukončily na konci války strastiplnou cestu v Novém Boru, zasadili novoborští aktivisté v čele s Josefem Doškářem a Lidičtí v roce 2010 lípu Lidických žen.

Rok na to se konal první ročník rekonstrukce pochodu. Následně byla tamtéž odhalena i pamětní deska Lidickým ženám. Obdobná pamětní deska byla zřízena za přispění Zbyňka Cincibuse u vchodu do muzea v České Lípě, kde zubožené ženy tehdy poprvé, po téměř třech týdnech pochodu, spaly pod střechou.

K rekonstrukci pochodu řekla dále jeho organizátorka Milena Městecká. „Na trase se přizpůsobujeme podmínkám přesunu na konci války. Ženy, které byly předtím tři roky internovány v koncentračním táboře, neměly možnost ubytování, ani nemohly zajít do restaurace.

Spalo se většinou pod širým nebem na nepřátelském území. Snažíme se o co nejvyšší míru autenticity," řekla organizátorka. „Pochod smrti je zkušenost, na kterou se nezapomíná. Je to způsob, jak může kdokoli z nás přispět k připomínce útrap a hrdinství obyčejných lidí v těžkých dobách konce války," uzavřela Milena Městecká.