„Na základě tendru byla vybrána firma, která v minulosti restaurovala mimo jiné i oponu Vojtěcha Hynaise v Národním divadle v Praze, spolupracuje také se zámkem Hluboká. Kladenskou oponu zrekonstruuje a v lednu by už měla viset v opravené divadelní budově," uvedla ředitelka divadla Blanka Bendlová.

„Oponu jsme v předchozích letech stahovali zpravidla jen jednou ročně u příležitosti Kladenských dionýsií na závěr divadelní sezony. Manipulace s ní už byla problematická. Po renovaci bude k vidění častěji, i když ne před každým představením. Některá nejsou pro její spuštění vhodná," dodala ředitelka.

Oponu kladenskému divadlu darovala Městská spořitelna u příležitosti svého výročí v září 1929. Objednána byla u Josefa Weniga (1885-1939), významného scénografa kvapilovské éry ve vinohradském a také v Národním divadle.

Opona nese název Práce, spořivost, věda a umění. Autor na ní symbolicky charakterizoval Kladno. Na výjevu jsou symbol kladenských hutí, nová budova spořitelny, Mariánské sousoší i rytíř z kladenské radnice. Josef Wenig vytvořil pomocí kombinace několika žánrů a témat oslavnou vizi prosperity průmyslového centra. Jsou zde vedle sebe symbolické a alegorické vyobrazení tradičních kulturních ideálů spolu s portréty protagonistů města. Vedle dámy ve velmi civilní podobě s národními symboly v klíně je zde alegorická postava hudební múzy v podobě dospívající dívky. Jsou zde také elegantní bohyně dobového života.

Vysoké kulturní cíle, které patří k divadelní rétorice pojetí opony, jsou zdůrazněny dekorativní kompozicí složenou z dominujících tvarů průmyslové aglomerace doplněných tvary festonů a praporů. Opona se odvolává k dílu protagonistů i lidu.