„Zájem je obrovský a školy si u nás dokonce zarezervovaly maturitní plesy na všechny červnové víkendy včetně nedělí. Vzhledem k tomu, jaká je nyní situace kolem covidu, příliš v to nedoufám. I když bych si to moc přál. Spíše počítáme až s podzimem, kdy by se mohly konečně nanovo spustit kurzy tance a společenské výchovy,“ říká manažer Domu kultury Kladno.

Budova je stále majetkem odborového svazu a jejím provozovatelem je už 15 let společnost Dystan. Přestože už druhým rokem nemá provozovatel budovy žádný zisk, snaží se zajistit alespoň omezený chod budovy z vlastních zdrojů. Náhrady od státu pobírají pouze na svých osm zaměstnanců, ale Michalu Muláčkovi úsměv z tváře nemizí.

„Jsme tu od toho, abychom dávali lidem naději a radost. A protože naše návštěvníky kromě kultury velmi zajímá historie Kladna a domu kultury, máme pro ně připravenou novinku v podobě prohlídky celého objektu, kam se běžný návštěvník nepodívá. Jednu výpravu jsem už po v prostorách prováděl a akce se setkala s velkým ohlasem, možná i díky úzkému spojení budovy s bývalou Poldovkou. Až covid omezení rozvolní, rád provedu i další zájemce. V Kladně lákáme na Muzeum věžáků, tak proč lidi nevzít do kulturního domu, i když právě neběží žádné programy,“ podotkl manažer.

Vymyšlené to má skvěle. Návštěvníci se budou moci podívat do zákulisí, kam se jindy dostanou jen účinkující, anebo třeba do sklepení, a budou překvapeni, co všechno se při komentované prohlídce dozvědí.

Budova na Sítné, která byla v dobách socialismu srdcem veškerého kulturního i společenského dění, měla oproti dnešku ve své době sto kmenových zaměstnanců. Kulturní dům měl též svého zahradníka, zámečníka, úklidové čety a svůj vlastní orchestr, který pro Kladno složil vlastní polku!

Gramofonová deska, vydaná v roce 1983 k desátému výročí otevření kulturáku, byla brilantně namluvena hercem Milošem Kopeckým.

„Ve své době byl kladenský kulturák baštou socialismu a chlouba mimo Prahu. V průběhu uplynulého roku jsme všechny prostory uklidili, takže už můžeme lidi pozvat a máme co ukazovat. Návštěvníkům bychom rádi nabídli zhruba pětačtyřicetiminutovou komentovanou prohlídku, která bude zakončena kávou,“ popsal záměr Muláček.

Pro podtržení autenticity nebude chybět šéf kulturáku v dobovém saku. Součástí přednášky budou i technické informace a také vzpomínky na devadesátá léta minulého století, kdy se například v prostorách současného obchodu Norma, nacházela největší plzeňská restaurace na Kladensku s tankovým pivem.

„Poslední z těchto tanků bude k vidění právě při 'Retro prohlídce' a zazní i takové perličky, jako když si po zrušení zmíněné restaurace udělal někdejší údržbář kulturáku z pivního tanku boiler na vodu na chatu. Prohlídky s výkladem mají sloužit objednaným skupinkám maximálně do patnácti lidí. Účtovali bychom vstupné do 150 korun, přičemž součástí bude i závěrečná káva v Legenda Café baru,“ dodal Michal Muláček.

Coby manažer kulturáku má zkušenost i s oblíbenými Retro plesy, které jsou nejnavštěvovanější retro akcí v republice. „Komentovaná prohlídka má být pro návštěvníka každého věku jedinečným zážitkem, protože v Kladně není mnoho budov, kterými by prošlo tolik hvězd a bylo nejen díky tomu možné vyprávět to nekonečné množství příběhů,“ uzavřel manažer Domu Kultury Kladno.

Pohled do historie
Stavba někdejšího Domu kultury Spojených oceláren národního podniku Kladno, je počinem týmu architektů pod vedením Václava Hilského. Z památkového hlediska je kulturní dům hodnotnou součástí velkoryse řešeného centra sídliště Sítná z 60. a 70. let 20. století.

Jedná se o dvoupatrový objekt o tvaru kvádru. Je to jedna z dominant prostoru náměstí Sítná. V přízemí se v původním záměru, který se realizoval v 2. polovině 60. let 20. století v rámci výstavby celého sídliště Sítná, rozprostírá restaurace, herny, zázemí jako kanceláře obsluhující kluby, herny lobby a atrium a samozřejmě sál. 1. patro je věnované vlastním sálům, které jsou situované vedle sebe – kinosál, velký sál, malý sál a foyer s bufetem. Sály zasahují až do druhého patra, kde prostorovou hrou vzniká menší sálek pro výstavy. V kulturním domě byla řada děl od významných umělců (J. Fišárek, A. Hoffmeister, K. Souček). V nedávné době byla část výtvarných děl byla vyměněna nebo zcela odstraněna (např. Součkova mozaika), v prostoru původního menšího sálu a šaten byl zbudován supermarket s novým zvláštním vchodem. Budova značně utrpěla nevhodnými dodatečnými stavebními zásahy. (Zdroj: NPÚ)