Park byl zhruba dvě desítky let veřejnosti nepřístupný a stejně tak opuštěná vila továrníka Přibyla, takzvaný zámeček. Zub času a vandalové vykonali své. Zchátral minigolf, dětské hřiště, amfiteátr, plavecký bazén, akvadukt, skautská klubovna i domek zahradníka. Bez péče zůstávaly roky i vzrostlé stromy.

Město se proto rozhodlo vzít na svá bedra nesnadný úkol a po dlouhých úvahách se do revitalizace parku pustilo. Slaňáci chtějí zahradě navrátit její prvorepublikovou podobu, kterou vytvořil věhlasný zahradní architekt Josef Kumpán.

Práce v parku začaly minulý rok. „Město nechává postupně upravit a odvodnit terén, byla odvezena zemina kontaminovaná arsenem a pokračuje údržba zeleně. Město plánuje výsadbu nových keřů a stromů, v parku vzniknou mlatové cesty a přibydou lavičky,“ dodal starosta. Z původního plaveckého bazénu, který byl kdysi dokonce vyhřívaný zbytkovým teplem z přádelny, vznikne nově fontána. V dalších etapách bude rekonstruován historický akvadukt, kterých je v České republice již jen pár.

Práce v parku pokračují i v těchto dnech a podle starosty města Martina Hrabánka (ODS) se park Benar otevře veřejnosti letos na podzim. Aktuálně pokračují úpravy za zhruba 20 milionů korun. Kompletně hotovo by mohlo být příští rok, záležet bude i na tom, zda zastupitelé uvolní další peníze na zbývající části.

"Naším cílem není jen udělat historický park, ale aby byl i funkční," sdělil starosta. Město podle něj bude ctít jeho historickou podobu, ale zároveň doplní, na základě konzultací s odborníky, prvky například pro sportovní aktivity pro děti i dospělé.

Památkově chráněná vila továrníka Přibyla, takzvaný zámeček, kterou před nedávnem vandalové stačili ještě zčásti vyrabovat, je nyní zabezpečená a zatím zůstane bez úprav. Město se na opravu objektu pokouší sehnat finanční prostředky například z některých dotačních titulů. V minulosti bydlela v domě továrníkova rodina a následně za socialismu i ředitelé národního podniku Benar, mini kino pro zaměstnance, později zde bylo například zdravotní středisko, po sametové revoluci tu sídlila soukromá reklamní společnost.

Park vznikl podle návrhu architekta Josefa Kumpána (1885-1961), jenž projektoval například i parky u lánského či zbraslavského zámku a Růžový sad na pražském Petříně. Město zanedbaný park i památkově chráněný zámeček získalo zadarmo od investora, který poblíž chystá výstavbu.