Radní města Kladna dali minulý týden zelenou vzniku Středočeského centra rostlinných technologií. Projekt zařadili do integrovaného programu rozvoje města (IPRM) – revitalizace brownfields. V tu chvíli ale netušili, že podporují projekt, který je už pohřben. Žádné ze čtyř vědeckých pracovišť, jež se na vzniku centra podílely, je o zrušení neinformovalo.

„Jedná se o velmi dobrý projekt, do něhož se zapojují vysoké školy i vědecké ústavy. Splňuje všechny parametry IPRM, tedy brownfield, budou tam nové technologie, zvýší to zaměstnanost v Kladně a podobně,“ liboval si na tiskové konferenci po jednání rady kladenský primátor Dan Jiránek. „Vzroste prestiž celého areálu bývalé Poldovky,“ dodal.

Hlavním garantem vzniku centra byl Výzkumný ústav rostlinné výroby. Jeho oficiální stanovisko, proč bylo od projektu upuštěno, se nám nepodařilo získat. Ústav na zřízení nového vědeckého pracoviště spolupracoval s třemi dalšími subjekty – Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), Ústavem experimentální botaniky AV ČR a Vysokou školou chemic〜ko­tech〜nologickou (VŠCHT) v Praze.

Jak sdělila Iveta Pospíšilová z oddělení pro vědu a výzkum VŠCHT, důvodů pro krach projektu bylo několik. „Vázla vzájemná komunikace, k informacím o projektu jsme se jako partneři dostávali pozdě. Zdálo se nám také, že uzavřené smlouvy skýtají určitá právní rizika. Problémy se vršily. Bylo otázkou času, které z vědeckých pracovišť od projektu odstoupí jako první,“ informovala.

Dalším závažným problémem byla od jeho začátku nevyjasněná cena pozemků, na nichž se mělo centrum nacházet. Z původní symbolické koruny se prý jejich hodnota zvýšila až na 27 milionů korun.

Iveta Pospíšilová naopak odmítá argumenty, že by za koncem projektu stálo, že centrum by bylo z fondů EU dotováno jen čtyři roky a pak si na svůj provoz muselo samo vydělávat, nebo že vědečtí pracovníci nebudou chtít dojíždět z hlavního města do Kladna. „V tom problém nevidím,“ poznamenala.

Centrum mělo být vybudováno na více než pěti tisících metrech čtverečních nedaleko bývalé vrátnice Poldi 3. Zaměstnávat mělo 110 pracovníků. Jeho součástí byla i rozsáhlá rekonstrukce nevyužívané administrativní budovy. V ní a přilehlém okolí bylo počítáno s rozsáhlým vědeckým výzkumem. Ten se podle slov proděkana Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Pavla Kotrby měl zabývat například pěstováním rostlin, které by dokázaly zbavit ekologicky zatíženou půdu třeba těžkých kovů.