Oddávala jste jak heterosexuální, tak i homosexuální páry. Jsou mezi těmito obřady nějaké zásadní, ale neoficiální rozdíly?
Musím se přiznat, že na některé registrace hodně ráda vzpomínám. Hlavně když oddávám gaye. Připadá mi, že tyto páry na mě pohlížejí trochu jinak než na obyčejnou úřednici jako mnoho běžných heterosexuálních partnerů. Stává se, že mě pozvou na hostinu a dokonce mě usadí na významné místo do čela stolu. S některými se dokonce přátelsky stýkám a nebo si s nimi píši i dlouho po obřadu.

Na těchto dvojicích je někdy opravu vidět vděk za to, že spolu mohou konečně oficiálně žít. Rodiče těchto snoubenců také občas po obřadu přijdou poděkovat, a to se u běžných svateb skoro nestává.

Je rozdíl i mezi uzavřením svazku gayů a lesbiček?
Jak u koho. Absolvovala jsem krásné obřady jak při registraci mužů, tak i žen. V globále ale mohu říci, že gayové mají skutečně neuvěřitelný cit a fantazii při výběru místa a dekorací. Někteří je dokáží dovést ke skutečné dokonalosti. Také jsou nesmírně společenští a i zázemí jejich známých je úžasné. Navíc podle mého většina z nich dobře ví, co chce a přistupuje k tomu s rozmyslem.

Mnoho ženských párů naproti tomu nemá takovou zodpovědnost. Necítím z nich tak hluboký cit. Z toho pak vyplývá i to, že se častěji rozcházejí.

Troufáte si odhadnut, které páry spolu vydrží a kterým to bude skřípat?
To jak moc jsou vzájemně spojeni je poznat už jen z toho, jak jsou oblečeni. Muži mívají stejné obleky, květiny nebo vesty. Naproti tomu u některých žen jakoby byly hned patrné rozdíly. Uzavírala jsem například svazek dvou žen na Točníku, na který moc ráda vzpomínám. Bylo to krásné, obě byly oblečeny skoro ve stejných šatech, barevných a takových odlehčených. Byly krásně sladěny a moc jim to spolu slušelo.

Jinde zase bylo hned vidět, že je každá jiná a harmonie mezi nimi není taková. Pamatuji si na jinou registraci žen, z nichž jedna přišla ve fraku a druhá v šatech. Byl to jeden z těch párů, které už spolu nejsou.

Jak vy sama pohlížíte na spojení dvou lidí stejného pohlaví?
Pokud se mají opravdu rádi a vědí, co chtějí, tak proč by jim to nemělo být umožněno. Obřady u registrovaného partnerství si opravdu užívám. Jednak se dostávám na všechna ta krásná místa, která si pro tuto příležitost vyberou, a pak je to hezké zpestření té běžné, převážně papírové úřednické práce.

Můžete prozradit nějaké kuriozity, se kterými jste se u těchto párů setkala?
Jé, těch by bylo. Pamatuji se, že jsem v Žebráku oddávala dvě dívky, kterým svazek vydržel dva roky. Jedna z nich se pak nechala přeoperovat na muže a tím partnerství zaniklo. Poté ale svůj svazek znovu stvrdily už jako běžní manželé.

Zvláštní byl také pár, který jsem registrovala v Kačině. Také to byly ženy a předtím spolu žily celých devatenáct let. V oficiálním svazku ale vydržely jen tři měsíce. Jedna z nich se totiž zamilovala do muže, a tak se rozešly.

Hodně zajímavý byl i pár z Kladna. Matně se pamatuji, že jsem tyto dva před lety oddávala jako běžné manžele. Pak se ale muž rozhodl nechat se přeoperovat na ženu, a tak se museli rozvést. S tou samou partnerkou se nechaly zaregistrovat. Prodělala jsem s nimi všechny tyto oficiální změny včetně toho, že jsem dotyčného papírově předělávala na ženu.